Toulky Podještědím- část třetí

Další pokračování našich letních výletů.

Na skalní hrad Sloup se zřejmě budeme muset jet podívat ještě jednou, protože sotva jsme vylezli nahoru, začalo hustě pršet. Schovali jsme se do jedné místní jeskyňky, ale jak pršelo a pršelo, tak nás to v té jeskyni vyplavilo. Nakonec jsme utekli do krámku se suvenýry. Haha, prý je to vyplavilo, smály se nám nějaké dvě zmoklé slepice slečny. Moc se nesmějte, Medvěd na to suše, právě jedeme z Hrádku nad Nisou.

Navíc je ve Sloupu moc dobrá cukrárna, kam jsme vůbec nestihli zajít, což je věčná škoda a repete se vyloženě nabízí.

Kousek od Sloupu je krásné městečko nazvané Jablonné v Podještědí. Nejen v Osečné, ale i tam jsou k vidění čápy. Tam je to ale lepší zážitek, protože když si vylezete na kostelní věž, vidíte jim do hnízda zezhora, ze vzdálenosti asi tak 15, 20 metrů. Hnízdí tam takhle už 146 let, je to nejstarší čapí hnízdo v republice. Panu čápovi letos po cestě do Afriky zahynula družka, tak si s sebou z cest přivedl jinou. 3 čápata už také lítají, tak je to pro fotografy ráj. (Ale když jsem Jablonné doporučovala bráchovi jako zajímavé místo k vidění, tak to s despektem přeložil své korejské kamarádce jako- there are some bird-nests, což zní neobyčejně lákavě. Každej holt na ty čápy není.)

Také jsem si tam přečetla pěknou pověst o tom, jak se krásný zvon z Jablonného ocitl pomocí kouzel a čar v Žitavě na kostele a to ta dvě města tak znesvářilo, že spolu přestala obchodovat. Žitava začala obchodovat s Hrádkem a Jablonné zchudlo a upadlo do bezvýznamnosti.

Většina lidí ovšem do Jablonného nejezdí kvůli čápům, nýbrž aby shlédli Baziliku minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy a katakomby, ale tam jsme s dětmi nešli.

V Lemberku na parkovišti jsme se snažili zaplatit pětitisícovkou, protože nám ji nikde jinde nechtěli vzít a tak už nám ostatní peníze došly. Byl to docela nezapomenutelný zážitek, jak Medvěd vysvětloval výběrčímu parkovného, že je jeho povinnost ze zákona mít zpátky na 5000Kč a on mu zase vysvětloval, že sice drobné za 5000Kč má, ale že nám na pět tisíc nevrátí, protože není žádný znalec peněz a nemůže vědět, jestli ta pětitisícovka není falešná. Nakonec jsme parkovali zadarmo a peníze jsme rozměnili až v civilizaci- v Hrádku nad Nisou (2 týdny před povodní). U Lemberku jsme si udělali pěkný okruh okolo zámku k pramenu Svaté Zdislavy, kde Medvěd přes můj nesouhlas vylil kupovanou balenou vodu, aby si mohl natočit z pramene. (Pak ji donesl do auta a měsíc ji tam vozil po republice, ještě stále ji tam máme, teď už bude bezesporu zázračná.)Nebyli jsme ovšem jediní, kdo si tam počínal takto podivně, byla tam řada lidí, kteří s nákupní taškou na kolečkách vozili vodu z pramene po litrech kilometry po nezpevněné cestě. Pak jsme se kolem Markvartického rybníka vrátili k autu a odjeli vstříc dalším zážitkům, ale o tom až příště:-)

3 Comments

  1. jana napsal:

    Fakt zajímavé, moc ráda bych se tam někdy podívala…

  2. Sandra napsal:

    Tak třeba za rok…ikdyž, bůhví co bude za rok. S novorozencem se tam asi nepohrnu…

  3. jana napsal:

    No, já mám zas v plánu nějaké to těhotenství, tak taky nevím :)