po Praze

Hm, tak koukám, že můj včerejší scrap se nějak nezobrazil a tak článek s názvem Čekání působí spíše jako Čekání na Godota…no nic, obrázek vypadal takto:

A teď ke včerejšku. Vzhledem k tomu, že byl úřední den, jela jsem si po ránu vyzvednout svůj zbrusu nový doklad o tom, že jsem opět Pražanda. A když už jsem tam byla, stavila jsem se do Světa pod Palmovkou trochu rozhýbat své staré kosti. Každou středu od 10 hodin tam bývá cvičení s hlídáním a tak jsem si to chtěla zkusit. Bohužel se záhy potvrdila moje domněnka, že tudy cesta nepovede. Sotva jsem Krokodýlku předala paní na hlídání, začala šíleně ječet. Tak jsem si ji vzala k sobě do sálu, že tedy bude koukat jak cvičím…jenže všechno marno, to už byla psychlá a nenechala se ani posadit na zem. Cvičit s dítetem v náručí se dá jen velmi těžko-po pár polocvicích prováděných jednou rukou (na druhé jsem držela veliké desetikilové klíště) jsem to zabalila a odešla si hrát s dětičkami do dětského koutku. Během následující třčtvrtěhodiny se mi podařilo Valerínu přesvědčit o tom, že jí nikam nezmizím a pak mi bylo dopřáno si ve vedlejší místnosti, kde je koutek hned vedle rotopedů a rodiče si tam svoje ratolesti hlídají sami, zašlapat 20 minut na kole. Aspoň že tak, protože vysolit 105Kč za to, že jsem si ve fitku mohla pohrát se svými dětmi , to by byla trochu drahá sranda.

Holt si ty moje děti nejsou podobné jako vejce vejci- stejně starého Vojtu jsem odkládala ve fitku v koutku běžně… ten se po mně ani neohlédl a když jsem si pro něj po hodině přišla, házel po mně pohledy typu- matko, už?

No nic, ale jinak je to tam pěkně řešené…

Po „cvičení“ jsme si zašli do pizzerky U Divadla na oběd. Z toho podniku jsem byla vyloženě nadšená, protože to tam mají pro rodiče s dětmi skutečně bezvadně řešené. Koutek je veliký, mají v něm pěkné a čisté hračky, je do něj vidět prakticky ze všech stolů. Na výběr mají ze 3 menu, polévka se sice spíše než cibulová měla jmenovat omastková, ale kuřecí soté bylo úplně mňamózní („mňamózní,“ to je panečku slovo, to už jsem nepoužila ani nepamatuji:-) a za 75Kč jsem byla více než spokojená. Tak to mi udělalo radost a Vojta se vyřádil. Jen Valerína to celé zaspala (to řvaní ve fitku muselo být velmi vyčerpávající, když to unavilo i Krokodýla:-)

Další radostnou zprávou včerejšího dne bylo zjištění, že k vydání občanského průkazu není třeba vyplňovat další formuláře, že stačí podepsat ty dřívě vyplněné. Sláva!

Pak jsme to otočili do Bohnic, kde jsem musela odevzdat vyplněnou přihlášku do školky a trochu mi tam paní ředitelka zkazila náladu (ano, i přesto, že teď má na vybranou z tolika dětí, že je může přehrabovat vidlemi, by se podle mého neměla chovat k rodičům jako k někomu, komu prokazuje milost.) a odpoledne jsme měli sraz s Medvědem. Přikládám pár fotek zimní Prahy. Jsou to vesměs snímky focené v poklusu, protože se nám ta rodinná procházka nějak zvrtla v běh zimní Prahou. Pokaždé, když jsem vytáhla foťák, tak se po mně Medvěd nervózně otáčel, že co to tam ta ženská zase zdržuje….ale naštěstí je Praha krásná i v poklusu:-)

Dnes jsem pro změnu měla sraz s paní, co se jmenuje stejně jako já (což je docela úlet, je první taková, jakou znám:-) a která má děti stejně staré jako jsou Medvíďata. Prozkoumaly jsme pizzerii Severka na Proseku. Na tu jsem četla na netu ódy, ale byla jsem ve finále docela zklamaná. Ceny vyšší, jídlo průměrné, dětský koutek prťavý a hračky takové zašlé a ušmudlané…ale třeba bych na to nenahlížela tak kritickým okem nebýt toho přímého srovnání s pizzerkou na Palmovce.

Zítra odjíždím na Vysočinu za strýčkem a za tetou, moc se na to těším a Vojta taky- šel dobrovolně spát a  zrovna teď se ze spaní chechtá. Akorát to má tu nevýhodu, že po víkendu budu mít zpátky všech těch 10kg, co se mi povedlo od Nového roku shodit:-)

4 Comments

  1. jana napsal:

    Tys zhubla 10kg za měsíc?!

  2. jana napsal:

    Počkat, co to píšu… ale nechápu tu větu… a co ty žlutí tučňáci?

  3. Sandra napsal:

    zhubla jsem 10 kilo za 6 týdnů…tučňáci, ti tam prostě byli, stejně tak jako ta megamimina, ale jestli trvale, nebo jen dočasně, to jsem neměla čas zjistit, hrozně jsme pospíchali:-)

  4. jana napsal:

    Teda…! Jak se ti to podařilo, stresem nebo disciplínou? Měla bych se taky trochu snažit a ne se jen cpát větrníkama… :)