Západní přístav

Včera jsme se Zuzkou váhaly mezi třemi různými představeními, až jsme se-pod tíhou nedostatku financí- rozhodly pro divadlo Disk a představení B.- M. Koltése  Západní přístav.


Večer zaznamenal několik dějových zvratů- nejdřív se ukázalo, že se jedná o premiéru a tudíž nedostaneme lístky, pak jsme lístky dostaly a tak jsme zářily štěstím- to mě vždycky tak potěší, když se někam vetřu zadarmo:-)- a nakonec nám ten úsměv hodně rychle zmrznul na rtech, protože to představení bylo příšerné.

Tedy- nemyslím tím příšerně zahrané, to ne. Herecké výkony byly vesměs na úrovni, (jednalo se převážně o studenty 4. ročníku KČD, DAMU) zejména se mi líbil výkon Diany Šoltýsové v roli Claire…

…ale ta hra sama o sobě byla příšerná. Proč se vůbec takové hry píší? Proč se píší hry o ubožácích a podivných existencích, o lidských odpadcích, z nichž nikdo nemá nikoho rád a všichni zaživa hnijou ve špíně a nuzotě? A když už se píší hry o takovýchto lidech, neměly by ty jejich předlouhé, depresivní dialogy vést k nějakému poučení? K něčemu, nad čím se člověk zamyslí, když jde z divadla domů…???

No, takže o čem že to vlastně bylo? Pár z „lepší společnosti“ dorazí na nějaké hnusné místo, které kdysi zřejmě bývalo hezkou čtvrtí- on (Roman Štabrňák), jak zdá se, sem přijel spáchat sebevraždu, a ona (Barbora Janatková), jak zdá se, tomu zcela nevěří a pokládá to za jeden z jeho dalších rozmarů. Na tom místě žije rodina, která se (nejspíš) marně pokouší dostat vízum někam, kde je to lepší (matka- M.B. Podolková, otec- Jan Holík, Charlie- Jiří Panzner, Claire- Diana Šoltýsová) + se tam objevuje postava jistého chlapce (Vojtěch Štulc), který se celou dobu snaží přemluvit Claire, aby mu dala a když ta se s ním skutečně vyspí, tak ji opouští. Posledním účinkujícím je někdo (Michal Moučka), koho všichni oslovují negře- ten za celé představení neřekne ani slovo a těžko říct kdo to vlastně je a jakou roli tam hraje. Negr zachrání Jeho, když se chce utopit a zatímco se On vzpamatovává, klíčky od auta putují z ruky do ruky. Co dál se ale neshodnou- Ona by chtěla co nejdříve odjet, On by tam chtěl zůstat a zemřít, matka se k Nim upíná jako k poslední naději, že by jim třeba mohli pomoci se dostat z té díry, Charlie by tím autem nejraději sám odjel a Claire by byla nejraději, kdyby odjeli a nechali jejich životy plynout tak, jako dosud…

Tak o tom to podle mého názoru bylo- ale taky je klidně možné, že to bylo úplně o něčem jiném a že jsem to prostě nepochopila…ostatně- jen hlupák řekne o hře, kterou nepochopil, že je špatná, že?:-)

V programu se píše, že autor našel inspiraci k napsání Západního přístavu v jenom Newyorském přístavním hangáru- útulku pro bezdomovce a teplouše, místo pro kšeftování a vyřizování účtů, kam z nesrozumitelných důvodů nikdy nechodí policajti…

A teď ještě malá ukázka:

„Člověk se měl narodit jinak. Narodit se bohatý a pitomý, narodit se jako pitomé dítě nějakého bankéře, nebo loďaře, to je jediný sen, který za něco stojí, negře, jinak všechno ostatní nestojí za to, aby člověk o tom snil. Proto o ničem nesníme, negře, nemůžeš za to ani ty, ani já, špatně jsme se narodili a basta“

„Jsi vážně vůl, negře, nedaří se mi zjistit, co máš opravdu rád, ale vím jedno, jsi vůl. Myslím, že nemáš rád nic, že nemáš nikdy hlad. Já, já budu mít pořád hlad, pořád- i když už nebudu mít místo, kam bych svý prachy dal, pořád budu mít hlad. Kdo přestane mít hlad, je už mrtvý. Já umírám hladem a ty, ty jsi už mrtvý, takže to nemůže jít dohromady.“

Comments are closed.