Přečteno- Jiskra života

Jiskra života- podle mého názoru nejtypičtější Remarqueovo dílo. Kniha pojednávající o tom, jak se žilo vězňům v koncentračním táboře před koncem 2. světové války, o vzrůstající naději a o strachu, že budou zbytečně zabiti na poslední chvíli…

…Scharfuhrerovi Niemannovi se zapotily brýle. Z horka, které pocítil, když viděl, jak vězňové ve smrtelné úzkosti padají, ale zase se vzchopí a potácejí se dál. Pochopili, že neběhají proto, aby se zjistilo jsou- li schopni těžké práce. Běželi o život. Z obličejů jim stékal pot a v očích měli zoufalou vědoucí smrtelnou úzkost, jakou nezná žádné zvíře, jen člověk Niemann ucítil horkost v žaludku a v očích. Poprvé takový pocit zažil, když zabil svého prvního žida. Vlastně ho zabít nechtěl, ale pak ho to přeci jen přemohlo. Býval vždy ušlápnutý a odstrčený a zpočátku se skoro bál žida udeřit. Když ho však potom viděl před sebou, jak se plazí po břiše a žebroní o život, pocítil, že se z něho stal někdo jiný, energický, mocnější- obchodní příručí Niemann se najednou stal pánem nad životem a smrtí….“ Stát!“

Vězňové tomu ani nemohli uvěřit. Čekali, že budou muset běhat tak dlouho, až padnou k smrti vysíleni.

Niemann si opět nasadil vyčištěné brýle. „Přineste sem mrtvoly!“ Civěli na něj. Zatím tu žádné mrtvoly nebyly. „Ty, co upadli,“ opravil se. „Ty, co zůstali ležet.“

Na jednom místě ležel celý chumel lidí. Upadli tam jeden přes druhého, 509 spatřil v té změti taky Sulzbachera. Stál, zakryt ostatními a kopal nějakého muže, ležícího na zemi, do holení a rval ho za vlasy a za uši. Pak se sehnul a zvedal ho na kolena. Muž se mu v bezvědomí zase skácel. Sulzbacher ho znovu kopl, popadl jej v podpaží a snažil se ho zvednout. Nepodařilo se mu to. Jako šílený začal mlátit pěstmi do omdlelého, až ho jeden blockaltester odstrčil. Sulzbacher se dral zase zpátky. Blockaltester ho nakopl, domnívaje se, že Sulzbacher si chce na omdlelém ještě vylít vztek. „Zatracený hovado!“ zavrčel. „Tak mu dej pokoj. Beztak co nevidět chcípne!“

Omdlelí byli naloženi na auto. „Kam je vezou?“ „Asi na blok 64.“ „Co tam s nimi udělají?“ „Nevím“, odpověděl 509. Nechtěl říct, co bylo po táboře známo- že Niemann má v jedné místnosti pokusného bloku 64 konev benzínu a několik injekčních stříkaček a že nikdo z těch, které si odvedl, se už nevrátí.

„Proč jsi toho jednoho tak zmlátil?“ zeptal se 509 Sulzbachera. Ten se na něj zadíval a potom odešel. Neodpověděl.

„Byl to jeho bratr,“ řekl Rosen……

Comments are closed.