zlodějíčci dětské radosti

Zvláštní, jak někdy člověku dokáže úplná blbost zkazit náladu.
Mojta i malá Medvědová sbírají magnetky se zvířátkama z jogurtů Kostíci. Ta zvířátka jsou moc pěkná a Mojta má vždycky radost, když pod víčkem nějakou magnetku objeví . Připevní si ji na ledničku pak před tou lednicí stojí a přeříkává si jména trofejí- pauchet, tůň, totodýl, uáááááá- ef, další pauchet… a tak dále. Zase tak moc jich nemá, protože mě tyto pidijogurtky za ohromnou cenu nijak neoslovily… a navíc nevím kdo přišel s nápadem, že by se do jogurtu měly míchat lentilky. Nicméně dnes jsem se rozhodla, že mu udělám radost a pár jsem jich zakoupila. Přinesla jsem je domů a víte v kolika z těch koupených jogurtů byly ty magnetky? Ani v jednom.
Nedávno se někdo na Kudlance rozčiloval, že mu u kasy kontrolují prodavačky, jestli má v krabičce od sýrů skutečně sýry… ale upřímně řečeno, já se ani nedivím. Jasně, že ta magnetka je u těch jogurtů zastrčená mezi zabalený jogurt a zvlášť zabalené lentilky, takže se dá nakrásně vyndat a jogurt opět uzavřít a nikdo nic nepozná … ale skutečně to někdo potřeboval tak moc, že mu stálo za to zkazit dětem radost? A nejen dětem, mně to zhnusilo taky. Taková blbost a mám po náladě.
„To máš ponaučení pro příště, musíš si to zkontrolovat,“ řekl mi doma Medvěd. Takže jo. Při příštím nákupu budu otvírat všechny možné krabičky, co se jen otevřít dají a budu si kontrolovat, jestli si domů opravdu odnáším vybranou zubní pastu, nebo jestli mi někdo do té krabičky strčil nějakou jinou, jestli mám v platíčku ten správný počet vajíček, jestli je kindervajíčko originálně zabaleno, nebo jestli si někdo dal práci z něj hračku vylovit a pak ho znovuzabalené vrátit do regálu (ano, i to se prý dělá!),… jenže tohle všechno, spolu s tím, že si člověk musí hlídat všechna data spotřeby, musí sledovat prodavačku jestli mu nějaké zboží nenamarkovala vícekrát, musí kontrolovat účet, jestli ceny uvedené na regálech skutečně odpovídají namarkované částce a nakonec si musí přepočítat vrácenou částku znamená, že se takové nakupování stává disciplínou ve které obstojí jen pár vybraných jedinců.
A to určitě ne těch pár, co tento adrenalinový sport musí absolvovat s miminem, kterému rostou zuby a zaboha nechce sedět v kočárku, a s trpaslíkem, kterému je třeba neustále zabraňovat v tom, aby začal nakupovat dle vlastního seznamu.
Nasrat!

Comments are closed.