momentky z víkendu

No ona tě stejně nikdy neměla moc ráda, říkala, že jsi bordelářka…zprostředkovával mi o víkendu tchán názory své bývalé samice, se kterou teď perfektně vychází , takže zatímco my  jim s Medvědem hlídáme  jejich společné dítě, oni si u kafíčka navzájem foukají rány z x-tého ztroskotaného vztahu s velice perspektivními jedinci typu “ před dovolenou se nastěhuji, po dovolené se odstěhuji“ či „ona je, synu, skvělá, představ si, jen o rok starší než ty“ v mužském i ženském provedení. Žít spolu už ovšem nechtějí, protože není nad to, mít svobodu….tak jako proč ne, akorát nevím jak se dá uprostřed hormonálních bouří zajišťovat klidný přístav rodinného štěstí pro malou holku, která už má během posledního roku x-tou „maminku“ a x-tého „tatínka“.

Ale to jsem trochu odbočila… takže kde jsem to byla- matka Malé Medvědové mě neměla prý nikdy ráda, protože jsem bordelářka. První polovina toho sdělení mě zamrzela- co člověka pudí, aby dobrovolně trávil po několik let hodiny a hodiny s někým, koho nemusí? Není to ztráta času a energie?-  druhá polovina sdělení mi přišla naprosto absurdní. Kdybych měla své kamarádky prosévat podle toho, jestli doma mívají či nemívají uklizeno, zbyly by mi asi tak dvě ( obě bezdětné) Navíc když tohle vypustí z úst žena, která sama rozbila svému tříletému dítěti rodinu se zdůvodněním, že si ji chlap zredukoval na služku, že pořád jenom šůruje a nemá čas na svůj osobnostní rozvoj….

Nevím no. Bordel v bytě mívám skutečně docela často…ale mnohem víc by mě mrzelo, kdybych měla takovej bordel v hlavě.

…………..

Chtěla jsem toho napsat ještě spoustu, ale jsem groggy, jdu do hajánek. Víkend byl super. Vojtíšek poprvé bruslil a také jsme byli na vydařené návštěvě v Zoo. Mám spoustu fotek, ale ty sem dám až někdy příště. Byl tu totiž minulý týden bratr a tvářil se, že můj počítač je adept na euthanasii. Nakonec se v něm pohrabal a pacient přežil…nicméně výsledek je ten, že já s tím opraveným počítačem vůbec neumím pracovat…

…………….

Tak už se mi podařilo zjistit jak se exportují fotky z lightroomu, takže i s fotopřílohou.

Ale nejlepší byli lední medvědi- jeden byl ve vodě a druhý na suchu, hraček měli všude spoustu, ale prát se museli jen o jednu. Přetahovali se a kousali, jakmile jeden ztratil zájem, ten druhý ho začal okamžitě provokovat…jako u nás doma:)

A nakonec naši zvířáci:

Bruslení bylo také prima, ikdyž se ukázalo, že v naší rodině naprosto chybí didaktický talent, který by Vojtu naučil bruslit- všichni se buď vymlouvají na trauma z dětství, nebo jsou nemocní, těhotní, netrpěliví, líní…takže jsem sehnala instruktora, od příštího týdne začínáme.

Toto je tedy Vojta s dědou a Malou Medvědovou:

Jinak bych ještě mohla napsat třeba, že mi noha otekla tak, že se nevejdu do bot, nebo že Vojta včera na ulici pozval úplně cizího pána k nám domů a pán se tvářil, že by klidně šel a rád (a pak že je pro ženskou s dětmi těžší sehnat chlapa:) ale vypadá to, že se venku udělalo hezky, tak raději zkusím pohledat nějaké letní boty, do kterých bych se vejít mohla a vyrazíme s Krokodýlicí za dobrodružstvím.

3 Comments

  1. jana napsal:

    Hm, já osobně mám radši kamarádky, co jsou bordelářky :) ). Je mi to nějak lidsky bližší…
    Už se těším, až bude teplejc, a vyrazíme taky do zoo.
    A jak se připravujete na miminko?

  2. Sandra napsal:

    Hlavně pokud s tím člověkem nežiju, tak mi může být úplně ukradené, jestli doma mívá, či nemívá naklizeno. To si myslím, že mám jiné, kamarádství mnohem víc ovlivňující, charakterové vady…ale to je fuk, spíš mě mrzelo, že jsem si tak nějak naivně myslela, že jsme kamarádky a asi jsem se spletla…moje chyba, příště musím být opatrnější a nevěřit nikomu přes 30:-)

    Na mimino se zatím připravujeme spíš psychicky, jinak to není žádná sláva- postýlka je od léta stále v Z., oblečky v Hradci ve sklepě…teď jsem to tam dávala o víkendu stranou, aby Medvěd věděl, které krabice má vzít, až pojede s prázdným autem. Také musím koupit dětem do pokojíku novou skříň, protože když jsem viděla kolik těch hadříků na mimino mám, tak jsem se rozloučila s představou, že by se dětičky se svým šatstvem vměstnaly všechny do jedné skříně. Kočárek se mi rozpadl, takže také musím koupit nový…zkrátka zatím to vypadá, že se řídíme tou pověrou, že před příchodem miminka na svět nemá být doma prakticky nic, že to nepřináší štěstí.
    A stále ještě nevím, kde budu rodit.

  3. Nz napsal:

    No vidíš, není nad to být sociálně natolik izolován jako já a Manželka- my se pomlouváme jen sobě navzájem( „Představ si, cos mi tuhle říkala!“), páč nikoho jinýho nemáme:)))

    Ale ne, je mi jasný, že to zabolí, když se člověk dozví něco takovýho. A nemyslím to bordelářství. Já jsem taky bordelář, šetřím si síly na dobu, až děti odrostou, a nažehlený ubrus vydrží na konferečním stolku déle než 5 minut. Jen bych chtěla postoupit do vyššího levelu- tedy nestydět se někoho si do toho bordelu přivést. Návštěvy zvu s předstihem a noc před návštěvou nejdu spát. Kamarádčina máma( doktorka) říkávala:“ buď hoď ten bordel( knihy, oděvy, hračky) z křesla na zem, nebo si na zem sedni sama, jen si dej něco pod zadek, ať nemáš špinavý kalhoty,“a vůbec jí nezvaná návštěva žíly nervala, hrnek na čaj si musel každej najít a umýt sám:DDD