Vratné lahve

Včera jsme byli na Vratných lahvích. Hrozně jsem se na to těšila a moc se mi to líbilo. Vůbec si to chození do kina poslední dobou nějak užívám- za prvé máme štěstí na samé dobré filmy (Obsluhoval jsem anglického krále, Goyovy obrazy, Babel a teď tohle…ještě chceme jít na Dopisy z Iwo Jimy) a za druhé si v tom kině vždycky připadám jako puberťačka, co vytáhla svého šamstra na rande.
Ten film vřele doporučuji. Je to docela vyvážený mix dojemných a komických scén a presentovaný pohled na stáří je mi blízký.Také je v tom skryto poselství, že je úplně jedno,co člověk dělá, ale musí to dělat rád.
Když jsem večer přijeli domů, tak mi Medvěd říkal, že nejpozději ke konci března dá výpověď…protože to co dělá, nedělá rád…takže i takto nám ten film prospěl.
Bratr zřejmě má nějakou ostudnou chorobu, protože táta se na jednoduchou otázku: „proč bere brácha antibiotika?“ zatvářil tajemně, jako tajemný hrad v Karpatech a sdělil mi, že není pověřen o tom mluvit.
Holt u nás už se nepodávají informace ani rodinným příslušníkům:-)

Comments are closed.