voda, kachny a rybky (365/15)

Miluju jaro…jo, já vím, že ještě není, ale aspoň ta iluze. Miluju iluzi, že přišlo jaro. Roztál sníh a hladiny řek stouply, i z Vltavy se stal živel. Kachny sice byly na obvyklém místě, kam je chodíváme krmit, ale asi se nestačily divit, co se to děje.

Jinak dnes nečekaně příjemně překvapila Krokodýlice, která se jednak ukázala být zdatnou chodkyní a ušla s přehledem několik kilometrů a druhak při návštěvě Mořského světa skutečně projevovala zájem o rybičky a všechny si pečlivě prohlédla. To samé se nedá tvrdit o Vojtovi. Ten chtěl vidět žraloka, pak zklamaně prohlásil, že je nějakej malej a dále už ho zajímalo jen jakési promítání na koberec (promítají tam různé plavoucí rybičky a želvičky a každý kdo na tu promítanou plochu vstoupí, může ovlivňovat dění na ploše- může plašit ryby, nebo se je snažit zadupnout…je to u dětských návštěvníků velmi oblíbené, pokaždé se jich tam válí hromada.)

Jinak návštěvu Mořského světa doporučuji, teď v lednu mají 25% slevu vstupného…nám navíc odpustili poplatek za Vojtu, přestože by děti nad metr platit měly a pán za kasou se musel hodně snažit, aby mu přišlo, že Vojtěch tu rysku nepřesahuje…takže nás to vyšlo jen na bratru 420Kč, neber to, to je skoro jak zadarmo:-) Příště tam půjdem jen s Krokodýlkou, Vojta se může válet po koberci i doma.

Comments are closed.