Valerka se soustředí

Dnes se mi stala taková nepříjemnost…Valerka za mnou dopoledne (ha!) přišla, že chce jít spát (ha! podruhé…mělo mi to dojít) a tak jsem ji šla uložit k nám do postele. A jak jsem ji tak uspávala, tak jsem uspala sebe sama. Najednou mě vzbudila rána. Koukám, koukám, dítě nikde, ani spící, ale dokonce ani bdící…až cosi pšíklo v pokojíčku pod postelí. Jdu tam, koukám a pod postelí Valerína, schovaná, ani nedutá, ani nedělá BAF! a nesměje se… to už jsem měla takové neblahé tušení. A tak jsem dorazila do obýváku a málem to se mnou šlehlo. Koberec posetý rozdrobenou houskou, na zemi sklenice medu (to byla ta rána) ze které se dobrá polovina vylila na zem, dveře do obýváku září malbou v mnoha voskových odstínech. Knížka od Astrid Lindgrenové potištěná razítkem s kuřátkem, stejně tak i Příšerínin obličej, ruce, nohy…což se ukázalo, když se mi ji konečně podařilo vytáhnout zpod postele na světlo boží. Nechtělo se jí, vypadala, že tam dneska stráví odpoledne. Ta vopice věděla naprosto přesně, že udělala něco, co nás nepotěší.

Tak jsem si vzpomněla na to, jak mi včera večer Medvěd potěšeně říkal, že má Valerka neuvěřitelnou koncentraci, že když společně montovali  skříň z Ikey, tak ona se dokázala dlouze a plně soustředit na to, co zrovna dělá, zatímco Vojta zašrouboval první šroubek, pak ho to přestalo bavit a prohlásil- tak víš co, tati, já budu kontrolovat jestli to děláte správně, sedl si s návodem opodál a začal rozumovat nad tím, proč se ten pán v návodu nesměje.

Takže ano, Valerka se na svou činnost umí soustředit skutečně dokonale. Dneska kupříkladu si usmyslela, že mě přivede do blázince a usilovně na tom makala.

Ale možná si můžu gratulovat, že zatímco jsem spala, tak se jí nepovedlo to tu ani podpálit, ani vyhodit do povětří, ani vytopit sousedy pod námi.

God bless her!

(Zase ale výhoda je, že- vzhledem k tomu, že tušila, že jí za to tatínek nepochválí, jestli se vrátí z práce a ona bude ještě vzhůru- tak v 19.45 zalehla a v 19.50 už bylo v pokojíčku hrobové ticho. Kdo by káral spící dítě, co vypadá jak andílek, že…)

24 Comments

  1. Nz napsal:

    He, vždycky, když jsem já nebo ségra odpoledne spaly, nebo si šly dobrovolně lehnout před osmou, tak po nás rodiče chtěli žákovskou, bo jim to bylo jasný…

    Ale nevím, jestli máš abnormálně hodné děti, nebo jen nejsi dostatečně otrlá, že tě těch pár skopičin Vája stihla, páč je to jen část každodenního repertoáru mých ratolestí… Jídlo roztahaný, rozdrobený všude, rozlitý krabice džusu, mlíka, med, vysypaný kakao, cereálie, počmáraný zdi, podlaha, zrcadla, narvaný pastelky v dvd přehrávači a chleba v pračce( v přihrádce na aviváž), kostky a ponožky v hrnci, rozšlapanej banán na koberci v ložnici, něco rozmazaný na zdi( hovno nebo čokoláda), pastelky v záchodě, piškoty( rozmočený) v botách, vyházenej šatník, vyházená knihovna, vorvaný knížky, vytahaný fotky z fotoalb, etc, etc…

    Já doteď myslela, že to je standard:DDD

  2. Nz napsal:

    Vypadlo mi tam: že tě těch pár skopičin, co Vája provedla, rozhodí…

    Každopádně se raduj, páč by mohlo bejt mnohem hůř:DDD

  3. Sandra napsal:

    To píšeš, abys mě potěšila, ne? Nakonec budu ještě ráda, že moje děti „jen“ vřeští, dupou, neposlouchaj a nespěj…:)

  4. Nz napsal:

    Ne, ujišťuji Tě, že bych spíš potřebovala útěchu já, páč buď mám mimořádně zlotřilé děti, nebo dělám nějakou zásadní výchovnou chybu. Bysme asi měli udělat Výměnu maminek, aby sis považovala svých spořádaných ratolestí.

    Dneska dítě/děti roztrhalo záclonu v obýváku( byla tam centimetrová dírka, tak jí prolezlo), rozmatlalo jogurt po závěsech, hodilotelevizní ovladač do vany( kde se koupalo jiné dítě), posralo mi křeslo( nejstarší si zřejmě opomněla důkladně utřít, tak to otřelo opěradlo, a já půl hodiny lozila po obýváku a hledala zdroj smradu), rozšlapaly mi po obýváku a po sedačce hroznové víno a v posteli jsem našla kus palačinky s jahodovým sirupem. V pokojíku někdo vařil choco balls s rozkousaným jablkem a pomaloval prádelník mou voděodolnou řasenkou( kartáček od ní jsem ještě nenašla), malej byl odpoledne asi 10 minut bez pleny a posral celou kuchyň( je adept na bezplenkovou metodu, páč je to celkem pravidelná záležitost- čeká na závan čerstého vzduchu). Ty naděláš, kvůli rohlíku:DDD

  5. Sandra napsal:

    Koukám, že se tý Valeríně snad budu muset ráno omluvit:-)
    Jinak tedy klobouk dolů, vydržíš hodně. To já bych po jednom takovémto dni vybrala účet, zakoupila letenku do Brazílie a už by mě tu nikdy nikdo neviděl:)

  6. Martina napsal:

    Dámy, príma počtení po ránu, kdy jeden je již vykopnut do školy, a dva spěj, takže je půlhodina na káfo, pak mě čeká zde výše popsané. Nejstarší šel včera do školy s balíčkem cca 50 pokémoních karet. Vrátil se se sedmi, bo všechno rozdal. Já myslela, že mě šlehne. Dobrá duše po mamince. Horší, že rozdal karty i toho mladšího. Tak hurá na aukro zakoupit další. Tak Vám přeju hodně sil do dnů příštích.

  7. Sandra napsal:

    Pokémoní karty? No to nás teprve čeká, zatím jsou moje dětičky reklamě-odolné…a třeba to tak i zůstane, ikdyž to je asi naivní představa:-)

  8. Martina napsal:

    Hm, přes dinosaury a spidermana to v první třídě přešlo na transformery a pokémoní karty, bo kdo jich má víc, je větší machr. Balíček deseti karet stojí stovku, naštěstí se daj koupit na aukru za rozumný peníz od těch, co už o to nemají zájem. Dětičky nemaj páru jak se to hraje a je jim to jedno, tady jde o obrázky a o to, jestli je karta lesklá, poštříbřená či jinak dobře vypadající a vede se směnný obchod. Tak jsem nechtěla, aby ten můj bambula byl outsidera pár mu jich pořídila. No je to ještě na nějaký vysvětlování. Stejně je to sranda, jak jsou ty starší hodný až blbý, a ty mladší už maj školu, jak se o věci porvat.. Počítám, že ve vyšších třídách se bude hrát o to, kdo má lepší mobil a kdo má jakou hru na počítači, případně nintendo atd… už se těším. Jo, u bratránka ve třídě (druháci) se dětičky řaděj do kast podle toho, jaký maj doma auto. A podle toho, kolik má kdo pokémonů ;o)

  9. Sandra napsal:

    Tak řazení podle toho, jaké má kdo (resp. tatínek:) auto chápu, to je prostě určitý znak, který vypovídá o tom, jak na tom která rodina finančně je. Přiznejme si, že toto vydrží některým až do dospělosti, ikdyž pak už se o tom nemluví tak nahlas. Já třeba znám spoustu lidí, kteří vědí naprosto přesně v čem kteří známí jezdí a různě to obdivně či opovržlivě komentují. To se naštěstí nám, co dělíme auta na malá a velká a červená a modrá nemůže stát:-)
    Ale abych nakupovala dětem předražené příšernosti, které jim nebudou dobré k ničemu jinému, než že tak svým spolužákům dokážou, že nejsou žádné socky, to se mi tedy dost příčí… ale tak třeba se nám to vyhne…nebo mezitím přijde do módy něco méně příšerného, než jsou pokémoni, transformery, spidermani a podobně. Třeba obrázky koňů a hokejové kartičky bych brala:)

  10. Nz napsal:

    Omg, hokejové kartičky…měla jsem jich kolem patnácti set, ale asi 800 jsem dostala od souseda, který tomu už odrostl… bůh ví, kde jsou…Plynule jsem přešla na sbírání pivních tácků.

  11. Martina napsal:

    Auta dělím podle toho „vejdou se dozadu tři autosedačky nebo nevejdou“, a fakt je, že tři dělená sedadla vzadu jsou víceméně nezbytnost. Pokud chci někam jet se svými rodiči, budu potřebovat sedmimístňák. Na vzhledu zas moc nezáleží, ať to žere co nejmíň. V tý Praze Vám trochu závidím, jak se ke všemu zajímavému dostanete i bez auta. I když až se oteplí a malá bude moct jít do golfek…. Co takhle nějaký sraz v Praze, přidám své tři děti a na tu školku už to dá ..

  12. Sandra napsal:

    Srazit se s kýmkoliv můžu buďto teď v březnu, nebo pak až nějak ke konci června…mezitím asi nebudu zrovna ve společensky únosné formě:)

  13. Manželka napsal:

    Nz, já ti někdy nabízela hlídání dětí? Protože jestli jo, tak to beru zpátky!!!
    Moje děti jsou zjevně něco mezi Valérkami a Příšerami… :D

  14. Sejra napsal:

    Sandro a vlastně všechny milé dámy tady, mám několik málo poznámek k „sociální strafikaci“ dětí v kolektivu. Zrovna fčera sme to totiž řešili na rodičáku s třídní našeho Pepíčka.
    To máte totiž tak – u staršího honzíka, dneska je v primě na 8-letém gymlu, sme tohle nikdy neřešili. honza si svoje místo vydobil nekonfliktním chováním, vysokou inteligencí, kterou uměl prodat (napovídání a tak) a hlavně on si nepotřeboval nic dokazovat a jeho místo ve smečce mu bylo putna – hlavně když měl svačinu a knížku na čtení:-)
    Zato u Pepíka sme byli docela bezradní – do školy se netěšil, brečel, že nemá kamaráda a tak. Jednu chvíli sme mysleli, jestli není pod vlivem šikany (mají ve třídě tři osmileté kluky, kteří propadli a dalšího, kterýmu je snad deset; že dva z nich sou cikáni nikoho nepřekvapí) ale pak sme na to přišli – byli v tom gormiti. gormiti je cosi jako pokémoni, parta kluků u nich ve třídě s nimi intenzívně šmelila, množství figurek rovná se postavení ve smečce. No a nás Pepa neměl ani jednoho. Tím pádem nebyl prostě připuštěn do smečky a nikdo si s ním vlastně nechtěl hrát ani povídat. I zakoupili sme několik gormitů a rázem začal chodit do školy rád, je platným členem týmu. Jediný problém je v tom, že chce být vůdčí typ a takových je tam několik, takže úča řeší neustálé drobné konflikty mezi několika potencionálními vůdci smečky.
    Zkrátka chci říct, že dost záleží na třídní sestavě, co se ve třídě sejde, to neovlivníte a pak záleží na vašem dítku, jakou má povahu a ta se asi ovlivňuje taky dost těžko.
    Vždycky sme si mysleli, že takovým věcem naše děti odolají, že odoláme my, ale když máte 2-3 měsíce dítě k uzoufání nešťastné, nevíte proč, bojíte se šikany, propadáte depresi, přemýšlíte o přesunu do jiné školy, návratu zpět do školky atd. a pak zjistíte, že zakoupením skupiny ohavných figurek z gumy za pouhých 400,- vám z dítěte udělá mnohem šťastnější osobu, neváháte ani vteřinu.

    (a vzpomenete si na sebe – já si teda taky vzpomněl – jak sem byl v páté – šesté třídě, rok 1985-86, úplně zhroucenej, že nemám céčka. Pak mi je táta přes svého kamaráda z německa opatřil a byl sem rázem král třídy – dokonce sem měl fosforové X:-) Holky mi ležely u nohou, být to dneska, možná bych i přišel o panictví:-)))

  15. Martina napsal:

    Jo, sejre, to je naprosto přesné. Kolektiv prvňáků u nás ve třídě je příšerný, 17 kluků na 5 holek. A ti kluci jsou dost tvrdá smečka, učitelce to vůůůbec nezávidím, na prvním rodičáku říkala, že něco takového ještě nezažila. A ten náš kluk taky chce, aby ho smečka brala… takže se zaťatými zuby nakupuju..

  16. Sejra napsal:

    Martino, naše učitelka říkala něco podobného. Ale celkem se jí to daří kočírovat.

  17. Sandra napsal:

    Gormiti? No to teda potěš koště! Ale jinak tě, Sýre, chápu, také bych ve tvé situaci nakupovala příšery jako divá, zvlášť pokud by mě to nemělo zruinovat (proč jsou proboha některé ty pičifuky tak drahé? Třeba tuhle přede Animáčkem ukazovali reklamu na jakási plyšová morčata, kterým se mají dokupovat hadříky, aby si je holčičky mohly strojit a za ty hadříky chtěj děsný peníze, přitom taková blbost!) ale taky by mě to asi dost mrzelo a snažila bych se dítku najít kolektiv mimo třídu, třeba na basketu, nebo ve vlčatech. Něco, čím by žil, co by ho nadchlo, kde by měl přítele a tím pádem jeho potřeba někam patřit by byla saturována…

  18. Sejra napsal:

    Ono se to možná příští školní rok vyřeší samo – někteří výtečníci propadnou, ten desetiletý skončí v pomocný škole…
    Ono na vesnici je těžké hledat dítěti nějaký jiný než školní kolektiv. aktivní sport má zakazáný kvůli srdci a jiné kolektivy tu vlastně nejsou (nepočítám hasiče, sokoly, tam je to o chlastu a na to má ještě čas). Sice chodí do hudební školy, ale to není o kolektivu.

  19. Sandra napsal:

    Nj, tak je-li v tom třídním kolektivu alespoň pár dětí o jejichž přátelství pro své dítě by rodič mohl stát, tak je určitě jednodušší vyřešit jeho socializaci zakoupením sady příšer, než řešit jeho dopravu do nejbližšího města v pracovní době…

  20. jana napsal:

    wow, Valerína válí, ovšem to, co popisuje Nz…! nemám slov! Ještě že je moje dítě po mně, extrémní slušňák a poseroutka, dvě hodiny předtím než má jít spát už se těší, jak zalehne :D (a prochrápe toho času fakt dost, to má po nás obou).

  21. Sandra napsal:

    Však taky dítko vzniké spojením člověka, jehož největším rebelským počinem v pubertě bylo, že se nechal pokřtít, a kněze snad ani zlobit nemůže. To by mělo být morální autoritou pro všechna ostatní dítka:)

  22. jana napsal:

    tak já jsem fakt byla hodná, ani jsem snad neměla pubertu… zato „kněz“ v mládí celkem dost řádil :) . no, necháme se překvapit :)

  23. Nz napsal:

    Jano, moje dětí v osm večer spí, bez problémů celou noc, do 7-8 ráno. Mimino( 11 měs.) spí 3 hodiny přes den. Takže mám taky celou noc na napravování škod:) Jinak já pevně věřím, že tohle období katastrof v horizontu dvou tří let odezní, nejstarší dceři jsou čtyři a už spíš pomáhá než škodí, nejhorší je mimino, objevuje svět, tak cpe vše možné i nemožné do všech možných i nemožných otvorů, a miluje záchod a odpadkový koš. Jinak mně všichni všude říkaj, jak strašně mám hodný děti, páč mimo domov neřvou, nevyváděj, prosí, děkujou, zdraví, nikomu neubližujou, nic neničí. Realizují se doma…

  24. jana napsal:

    Takový domácí typy… no, soucítím s nima :) . Mně to teda přijde na výchovu/péči jak dítě roste zatím náročnější… fáze mimino se mi zdála v pohodě, furt se to někde plazilo, a ve výšinách mohl člověk dělat svoje věci. Dalo se to do kočáru a jelo, kam člověk chtěl… Teď se do všeho cpe, všechno chce dělat/nikam nechce chodit… scény na ulici, že dál nepůjde… K tomu trénink na nočník; všechno pořád pochcaný :) . Ale jsem v pohodě, mám fakt hodný dítě… Jo, mimo domov se mi to zdá taky snazší, doma je přece jenom prostě nuda a to je nutí vymejšlet blbosti :) .