V poradně

Včera jsem byla na posledním ultrazvuku- dokonce jsem ukecala Medvěda, aby šel se mnou. Z mimina jsme viděli ledacos, kromě pohlaví, které se nám náš druhý potomek rozhodl neprozradit…tak si holt počkám na to: „Maminko, máte …“
Ale ať už to bude, co to bude, bude to zřejmě pěkný buřt, protože už teď má 1634 gramů.
Medvěda něco z toho, co paní doktorka říkala, přimělo věřit tomu, že to bude skutečně holka, dokonce mám pocit, že už to rozhlašuje jako hotovou věc…takže začínám tušit, že to bude určitě kluk, aby mohly být babičky a prababičky se svou růžovou výbavičkou patřičně zaskočené….
Jinak jsem dostala od paní doktorky sprdung, protože mám skluz dva týdny s návštěvou těhotenské poradny. Paní doktorce zřejmě přijde návštěva poradny nezbytně nutná, v čemž se tak úplně neshodujeme- beztak se mně tam vždycky jenom zeptá jestli se cítím dobře, změří mi tlak a zváží mne, což si můžu udělat doma sama, zeptá se jestli jím vitamíny a poslechne si, že mimi kope, což vím také i bez ní. A kvůli tomu tam vždycky musím několik hodin čekat, než přijdu na řadu… navíc mi Medvěd slíbil před 14 dny, že mi Mojtu ten další týden pohlídá, abych tam nemusela čekat i s ním…no a pak mu do toho vlezl nějaký soud, tak jsem si říkala, že mě stejně čeká ten ultrazvuk a že se protentokrát obejdu bez poradny. Jenže paní doktorka byla jiného názoru a vysvětlila Medvědovi, že takhle jako já chodí na prohlídky už jenom cikánky a Medvěd se za mne hluboce zastyděl. Pak si ještě prohlédla moji těhotenskou průkazku, kterou mi Medvěd v létě polil kafem, protože naznal, že to je vhodný podšálek (a já s ní od té doby musím chodit a trpět zhnusené pohledy sestřiček i doktorky- každý měsíc znovu) a propustila mne s tím, že nechápe, jak může být taková vzdělaná ženská jako já takový bordelář.
Takže dnes se mi poradna nevyhnula. Medvěd mne na cestu vyzbrojil takovými použitelnými radami, jako že mám všechny předběhnout, protože jsem těhotná (což by se mi v poradně pro těhotné určitě povedlo) nebo mám tvrdit, že mám akutní potíže- „a co jim tam pak řeknu, až mě vezmou přednostně na řadu?“- „Že se ti to dítě v břiše nějak vrtí…“
Naštěstí tam nebyla moc veliká fronta, takže jsem stihla Mojtu jenom nakrmit a desetkrát přečíst knížku o slonovi a už jsme byli na řadě.
V kabince se Mojtovi moc líbilo, protože mohl vždycky odhrnout závěs a udělat kuk na další maminky, které seděly v sesterně a měřily si tlak- já byla blahem bez sebe, vzhledem k tomu, že jsem už měla odloženo a stála jsem tam nahá… (aspoň že mi neutekl ven, jako minule a já nemusela řešit jestli se mám za ním vrhnout hned a nahá, nebo mám ztrácet čas oblékáním…)
Vždycky když někdo zaťukal na dveře sesterny, tak Mojta zakřičel DÁLE, což mu přišlo taky jako dobrá sranda. A nejspokojenější byl přímo v ordinaci, kdy, zatímco jsem ležela na koze, prevít vysypal během sekundy celou krabici prezervativů na zem a jal se prostudovávat obsah skříněk. Než stihnul znehodnotit ještě něco jiného, doktorka se s námi rychle rozloučila. (Zase jsem tam byla dvě minuty a zase jsem se nic přínosného nedozvěděla.)
Bezva dopoledne, příště půjdu opět s Mojtou:-)

Comments are closed.