Tak jsem přišli o miminko…

Je to smutný. Už jsme se těšili na Vojtíška- tedy, těžko říct jestli by to byl Vojtíšek, nebo Dorotka, ale Medvěd si vůbec nepřipouštěl možnost, že by jeho první dítě mohla být holka, takže Vojtíšek… a pak mi pan doktor řekl, že jsem potratila. Vůbec ničeho jsem si nevšimla, nekrvácela jsem… a miminko tam najednou nebylo. Říká se tomu zamlklý potrat, nebo tak nějak.

Je mi smutno a mám depku. Medvěd mi uděluje po telefonu takové užitečné rady jako- Vzmuž se! Vzchop se!….jenže to se řekne. On si to odsmutnil ve čtvrtek a tím to pro něj končí, ale já mám v sobě zbytky mrtvýho Vojtíška a budu muset na výškrab dělohy. To je samo o sobě dost hrozný a navíc se mi zrovna v týdnu, kdy mám naplánováno pět zkoušek, stěhování z jednoho města do druhého a hektickou třídenní práci (ani jedno z toho nejde zrušit), vůbec nehodí.

Comments are closed.