Stručně z domova

Zjistila jsem, že moje matka je pro mne přijatelnější v roli matky, než v roli babičky.
Zjistila jsem, že moje tchýně je pro mne přijatelnější v roli tchýně, než v roli babičky.
Medvěd je přesvědčen, že jeho dítě je geniální. Každý večer mají svou vzdělávací chvilku- včera mu vysvětloval, tuším, rozdíl mezi kapitalistickou a socialistickou společností, dnes mají na programu monetární a fiskální politiku v makroekonomii…já si s Medvídkem zpívám.
Nejnápadnější vlastnost, kterou zdědilo naše dítě po svém otci je žravost. Také neví, kdy má dost. V příručkách z Laktační ligy píší, že si dítě samo řekne, kdy má hlad, a že se nemá omezovat délka kojení, že samo pozná, kdy má dost. Ještě se mi nestalo, že by měl malej pocit, že má dost. Dvacet minut, pětadvacet, třicet, pořád je přisátej jak pijavice. Pak vyblinká polovinu toho, co vypil…a už zase rejdí svým potravinovým hledáčkem, kde by našel nějaké prsátko.
Včera jsme byli s Medvědem, kočárkem a se psem poprvé na procházce. Byla jsem moc ráda, že jsem se dostala ven, už mi to doma trochu lezlo na mozek…ale pak mě bolelo to šití a – přestože jsem to zatloukala- Medvěd to poznal, takže mi dneska výletování zatrhnul.

Comments are closed.