Ptačí chřipka útočí a Kajda jde poprvé k doktorovi

„Dorazila k nám ptačí chřipka, konečně snad pomřou všichni ti modří ptáci!“ hlásal dneska jeden pán na celý trolejbus.
Jeli jsme s Kajdou k dotorovi, aby se zjistilo, jestli je samčák, nebo samička. Veterinu jsem vybírala pečlivě- byla to naše premiéra.


(Samozřejmě, že úplně nejraději bych s ním zašla k paní doktorce Grymové do Brna jenže to je trochu z ruky.) Co se jinak rukou týče, tak jsem pěkně poklovaná a poškrábaná, protože pan doktor očekával, že si Kajdu budu držet, břichem vzhůru, aby on ho mohl píchnout pod křídlo. Kajda ovšem nemínil čekat pokojně břichem vzhůru, až ho pan doktor píchne a tak sebou zmítal ostošest. Pan doktor vypadal, že jsme jeho první papouščí pacient a nepůsobil na mne moc přesvědčivě. (to Brno možná nebylo nakonec zas až tak z ruky…) Kajdovi se také nelíbil. Měl mu zastřihnout drápky, zastřihnul mu tři (z osmi), ze dvou mu pak tekla krev. Původně jsem ještě chtěla, aby mu zastřihli letky, ale od toho záměru jsem pak záhy upustila…
Ale přežili jsme to nakonec ve zdraví- já jsem nakonec byla asi ve větším šoku než ten papouch. On se oklepal hned, co jsem ho pustila, já se z toho budu vzpamatovávat ještě chvíli. Zkásli mě o 150 káblí (se budu muset podívat na účet, jestli mi účtovali i to „stříhání drápků“.)
Kajdova krev teď poputuje na vyšetření do Brna a výsledek mi přijde domů poštou. (600 kaček na dobírku) Tak teď zvědavě čekám jestli to bude kluk, či holka. Doufám, že to byla první a zároveň jedna z posledních návštěv na veterině, co Kajda za svých očekávaných 70 let života bude muset absolvovat. Také jsem dospěla k názoru, že chodit tam preventivně je blbost- to si tak maximálně člověk koleduje o to, aby se mu původně zdravé zvířátko proměnilo v uzlíček nervů…

Comments are closed.