Plavání

V sobotu u nás doma byla instruktorka plavání novorozenců a tak se Vojtíšek začal učit plavat. Nad očekávání se mu to líbilo a počínal si docela šikovně…takže v závěrečné zprávě bylo uvedeno: Vojtíšek 1. lekci zvládal krásně, maminka byla poněkud strnulá. Takže jinými slovy- Vojtíšek dobrý a já se mám do příště zlepšit:-)
A tady pár fotek z našeho dnešního tréninku:

plavání

plavání

Doufám, že se Vojtíšek naučí plavat brzy a že bude mít vodu rád. Nechtěla bych, aby měl na lekce plavání stejně strašné vzpomínky jako já- učila jsem se plavat v Hloubětíně a když si na to vzpomenu, vybaví se mi dva momenty:

a) řada malých naháčů sedí osprchovaná na lavičce a klepe se zimou. Čekají až se všichni sejdou a až je spočítají, aby se pak mohli seřadit a zařvat zahajovací Zdar! (tam jsem pravidelně přišla ke svému zánětu močového měchýře, s nímž jsem dokonce v pěti musela do nemocnice a plakala jsem vždy, když za mnou rodiče přišli na návštěvu a pak odcházeli domů beze mne)

b) snažím se plavat v hlubokém bazénu a moc mi to nejde. Občas se nalokám vody a mám pocit, že se topím, takže se zoufale snažím chytit okraje bazénu. Nahoře nade mnou stojí pan Hruška, u kterého mi naši v dobré víře zaplatili soukromé lekce, s tyčí v ruce a tou tyčí mě odstrkuje od břehu.

Divím se, že to na mně nezanechalo nějaké trvalé následky:-)

Comments are closed.