o volbách, předsevzetích a karambolech

Tak dnes budeme poprvé volit pana prezidenta. Na to, že bych měla jít za pár hodin k urně, mám poněkud nejasno v tom, koho budu volit. resp. kandidáta jsem vybraného měla, ale čím dál tím víc o něm pochybuji…a nikoho lepšího jsem v nabídce neobjevila. Tak ještě nevím, co tam v té obálce hodím.

Ovšem volba prezidenta není jedinou volbou, která nás v blízké budoucnosti čeká. Musíme Vojtovi vybrat školu. Po pečlivé úvaze jsem dospěla k závěru, že nejlepší by byla škola A, načež mi Vojtěch sdělil, že to tedy nouvej, že on nastoupí do školy B. Když jsem se ho ptala proč, tak mi vysvětlil, že už tam se školkou byli a že viděl, že se tam také vyrábí výrobky a povídají si tam o přírodě a o legendách. Tak jsem mu říkala, že tyto benefity poskytuje i mnou vybraná škola A, načež on mi odpověděl, že to tedy není vůbec jisté a že mu to stejně povídám jenom proto, abych ho nalákala. Tak jsem trochu na rozpacích- měl by mít nastávající prvňák možnost si samostatně vybrat cestu, po které se bude jeho vzdělávání ubírat? Není to náhodou ještě trochu brzy?

Jedním z mých Novoročních předsevzetí bylo, že budu více vařit.  Hned druhý den poté mi odešel velký plynový hořák a toto pondělí mi kompletně zhasla celá sklokeramická deska. Tak nevím, není to náhodou nějaké znamení shůry, že se na to mám vybzdít? Ono na té malé plynové ploténce, která mi zbyla, se toho stejně moc vyčarovat nedá…

V pondělí jsem vůbec měla dobrý den, potkala mě tisíc a jedna nepříjemnost. Kromě již zmíněné sklokeramické desky se mi také rozbil foťák (resp. drahoušci se strkali, až na něj spadli a oddělil se mi objektiv od těla.)  Myslela jsem, že to bude nějaká drobná závada, ale pán v opravně mě odeslal do Nikonu a tvářil se u toho, jako že bych měla ještě zvážit, jestli by nebylo lepší rovnou celý ten fotoaparát vyhodit. Mno, takže měl Vojta k narozeninám dostat palandu a za trest mu místo toho namaluji obrázek.

A pak mám také z toho dne pár veselých historek:

Na obědě jsem byla u kamarádky. Vojta tam dostal za úkol hlídat Verunku a ještě jednu malou holčičku- různě si prohlíželi byt, chvíli pozorovali osmáky a pak zmizeli do koupelny, kde pustili vodu z bidetu na plný koule a udělali tam takovou menší potopu.  A večer Vojťas: „A tati, tati, my když jsme byli na obědě u Lucky, tak tam měla takový…mami? Jak se to jmenovalo?“ „Bidet!“ „Jo, měla tam dva bidety a ty běhaly pořád dokola v takovém kruhu.“

… evidentně měl z té návštěvy každý z nás naprosto odlišný hlavní zážitek.-)

A nakonec jsem večer nakupovala v Penny. Jak tak strkám housky do igelitu, počítám: „Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, cos to Janku, cos to sněd.“ U „brambory pečený“ mi dojde, že mluvím nahlas a že pán vedle mě má dost.
Asi bych potřebovala dovolenou z dovolený. Nebo budu muset chodit všude jen z dětmi- to se pak vždycky mohu tvářit, že to bylo vzdělávací okénko a nemusí to působit  jako že mi tutově hrabe:)

5 Comments

  1. Vlasta napsal:

    :) )))) tak moji mame jsem musela tu historku jeste dovysvetlit, neb myslela ze mluvis o detech navstevujici osmou tridu a proto ji pointa uchazela:DDD

  2. Sandra napsal:

    NJ, mea culpa, asi jsem tam měla napsat, že pozorovali osmáky v kleci…z toho by snad už vyplynulo, že má kamarádka nechová děti školou povinné v kleci:)

  3. mura napsal:

    nebuď smutná, moje sousedka vešla do krámu u nás na rohu a místo pozdravu „dobrý den“ zvedla ruce nad hlavu a pravila „tááákhle velikej“

  4. Tak doufám, že máš jasno na druhou volbu prezidenta. :-)

  5. Sandra napsal:

    Žrádýlko, nemám. Oba dva kandidáti mi přijdou naprosto stejně nevolitelní.