novinky za poslední měsíc

Hm, tak jak už jsem psala u minulého článku v komentářích, na výšku mě vzali.

Je to tedy trochu s podivem, vzhledem k tomu, že moje matematika vypadá asi následovně:

ale stalo se. „Hele, a když oni ji teď vzali, tak to ona tam jako bude studovat?“ ptal se můj brácha mého manžela. Trochu mě to udivilo, protože brácha měl velmi přesnou představu o tom, kolik času jsem věnovala přípravě na přijímačky…ale z nějakého zvláštního důvodu mu přišla pravděpodobnější varianta, že si celou tu dobu dělám nějakou divnou prdel. Takže pro všechny, ano, chtěla bych tam opravdu studovat.

Co jinak. Sehnat pediatra bylo docela obtížné, všichni ti, co za něco stojí mají plno a tak zbyli jen ti, co mají na znamylekar 16 záporných hodnocení a ani jedno kladné, apod. a k těm jsem se zase hlásit nehodlala. Nakonec jsem uspěla u své paní doktorky z dětství, která mě vzala protekčně právě proto, že si na mně pamatuje (což nevím jestli je úplně kompliment:-)

Brácha od ní má ještě schován papírek, na kterém je napsáno: V dětství projevoval známky geniality, ale problém časem ustal. Já jsem zase potřebovala jednou razítko, že můžu na skautském táboře pracovat s dětmi a ona mi tam napsala, že po zdravotní stránce jsem v pořádku, ale za psychickou stránku mé osobnosti nemůže ručit, že na to by bylo zapotřebí posouzení psychologa…naštěstí ten rok nepřišla žádná kontrola, jinak by se asi divili, co že to tam mají za psychopatku:-)

No, tak takhle paní doktorka je pořád stejná. Vypadá jako Helenka Vondráčková, stejně tak už jí musí být…no, u dámy se o věku nemluví a vypadá na 40. Jen sestřička už je tam jiná. Vojta paní doktorce přišel šikovný a spolupracující a tak ho poslala na logopedii. Já tedy nevím, v Hradci mi paní doktorka říkala, že logopedi chtějí ty děti až tak kolem čtyř, pěti let, že dřív s nimi právě nespolupracují a že je to práce k prdu. Na to mi paní doktorka řekla, že v Hradci je to možná tak, ale TADY V PRAZE  je dítě ve třech letech dostatečně zralé. Tak jsem na pana logopeda zvědavá, protože jestli Vojta něco není, tak rozhodně není trpělivý, snaživý a spolupracující. „Já se neumím snažit, já to neumím zkusit…“ mi nepřijde zrovna jako vrchol snahy. Zato je však komunikativní a empatický pohodář, takže až z něj pan doktor bude na budku, zralý na návštěvu kolegy psychiatra, bude ho bodře utěšovat:“ Ale to nic, pane dotole, to nevadí, pšíště, jo…?“ Vidím to v živých barvách.

Moje máma navštívila léčitele a stal se s ní zázrak. Poslední dobou se jí začalo výrazně horšit druhé rameno, skoro už nemohla hýbat rukou, přičemž operace prvního ramene ji vyřadila na 10 měsíců z provozu. Teď toho pána navštěvovala týden v kuse a po tom týdnu vyhazovala Valerínu do výšky, úplně zdravá. Já tedy na tyto alternativní metody moc nevěřím, takže kdybych to neviděla na vlastní oči… neuvěřitelné. Navíc si ten týpek nevzal žádné peníze. Ještě víc neuvěřitelné.

Vojtu si vzala v neděli na výlet. Nějací její známí dostavěli za Prahou barák a potřebovali ho zameditovat, tak tam máma jela a Vojtu vzala s sebou. (mmch. Medvěd začal přemýšlet, že až zrekonstruujem, že bychom tyto služby také využili. Já se ovšem stále kloním k variantě klasické kolaudační párty, při které poblijeme novou sedačku, budeme čůrat z balkónu a sousedi na nás zavolají policii…fór, kdyby to nebylo dostatečně jasný:)) Medvěd byl někde pryč a tak jsem s Krokodýlkou měla dámskou jízdu. Je neuvěřitelné, jak už je veliká. To jen vedle Vojty mi přijde pořád malá…

Říká tati, máma, tá jako Vojta, mimi, to jako ona osobně a Tom Hanks. Také , což znamená někdy baf a někdy bác, odmlouvá Nene a vyhrožuje Tytyty i s patřičnou gestikulací. V 18 měsících má prý dítě umět nejméně 50 slov, což Vojta uměl…Krokodýlka má tedy ještě dost rezervy, ale také má ještě 2 měsíce čas, tak uvidíme. Jinak se má ovšem k světu, všude musí být, všechno musí vidět, na všechno vleze, všechno sežere. Taková naše holčička:-)

Táta byl zase s Vojtou na chatě a poslal mi mailem následující příhodu, jak s Vojtou potkali sousedy:

Ja (nahlas, aby bylo slyset): Dobry den !!

Sousedi (taky nahlas) Dobry den!

Vojta (rve nahlas):  Dobly den!!

Sousedi  (oba velmi zretelne): Dobry den!!

Vojta (polohlasem ke mne): Ani neumi rict ahoj…

A to je vše…takže ahoj:-)

3 Comments

  1. Sejra napsal:

    Tom Hanks? Krokodýlka má teda talent. A vkus:-)
    Sem si vzpomněl, jeden můj kamarád tvrdil, že jeho první tři slova byla: mama, tata, hokejka.
    U sebe si vzpomínám, jak mi furt nešlo říkat slovo kombinéza (nejstrašlivější dětské oblečení, hned po svetru z chemlonu) a říkal sem kombinejéééza:-)

  2. Ariana napsal:

    Sandro, Vojta je fakt humorista, jeho hláška kolem pozdravu mě dostala :-) . Jinak Tvoje matematika je pro mě asi na stejné úrovni jako čínský nápis, obojímu rozumím stejně. Co se týká prvních slov, jedni mí známí vtipálci naučili svého nejmladšího sourozence jako první slova „Pivo sem“ (vyslovoval to jako „bio sem“), přičemž mrňous k tomu bouchal ještě pěstičkou do stolu. Na všechny návštěvy to mělo zaručený efekt.

  3. Sandra napsal:

    No, Tom Hanks sice není úplně ten, kterého bych si vybrala já, moje první slovo by znělo spíše jako Sean Connery, ale proti vkusu žádný dišputát.
    Ariano, s Vojtou se člověk nenudí. Dnes si přišel přeměřovat byt pán ze stavební firmy a Vojta od něj na rozloučení vyžadoval pusinku…pán se tedy statečně ubránil, ale málem jsem se počůrala:-)