Méďové skáčou jako míčky gumové, aneb o špatných a dobrách zprávách

Medvědům ledním, jak jsem se dočetla, se prý vlivem globálního oteplování zmenšují penisy. To je, pane, zpráva, jak jen s takovouto informací naložit?
Další špatná zpráva z Medvědího světa je, že samice starého Medvěda vzala kramle. Jednoho dne ráno odjela do práce…a pak už jen poslala zprávu, že si hledá bydlení jinde.
Je to docela zdrcující událost, vzhledem k tomu, že malé Medvědové ještě nejsou ani čtyři roky a už se jí rozpadla rodina.
Hranice mezi dobrou a špatnou zprávou je někdy tenká, snadno k přehlédnutí. Co mu samice odešla, tak se dal starý Medvěd výrazně do kupy. Nepije, sportuje, hubne, stará se o malou Medvědovou. Je to docela legrace. V pondělí poprvé v životě přečetl pohádku na dobrou noc, poprvé vyčistil zuby…a dospěl k závěru, že to není nic tak komplikovaného, takže ve středu si vzal na noc i Mojtu. A tak spal Mojta poprvé u dědy. Líbilo se mu to tak moc, že když jsme druhý den řekli, že jdeme za dědou, běžel si zabalit peřinu.
Je mi to skutečně líto, že to tak dopadlo. Samice starého Medvěda mi byla ze všech těch vyvdaných příbuzných nejblíž… ale třeba to bude alespoň k něčemu dobré.
Co se našeho budoucího bydlení týče, zdá se, že letos asi stavět nezačneme, protože úřední šiml nekluše, jen se vleče. Medvěd měl naštěstí dobrý nápad a radostné pobíhání po úřadech za účelem směny potvrzeníček za povoleníčka přenechal za úplatu osobě povolanější. Díkybohu! Naše setkání s úředním orgánem totiž nebývají zrovna šťastná a to i když se jedná o mnohem triviálnější záležitosti.
A protože o dobré zprávy je vždycky nouze, zakoupili jsme si na zahradu trampolínu. Skákání na trampolíně prý vyplavuje do těla hormony štěstí… tak uvidíme. Vojtěch na ní hopsá jako gumídek od rána do večera, takže doufám, že mu ten přebytek endorfinů nevleze na mozek.
v
Minulé dva víkendy jsme strávili v Praze. Byli jsme na konzertě Lonarda Cohena a třikrát jsme byli v Zoo. Z poslední návštěvy Zoo mám zážitek, který stojí za zmínku:
šla jsem se s Vojtou vyčůrat, zrovna když zřízenci vedli slony z vnitřního do venkovního výběhu. Po chodníku. Stála jsem s Vojtou v náručí na kraji uzoučké cesty, když ta obrovská zvířata procházela těsně kolem nás. V jednom okamžiku jedna ze samic zastavila a zvědavě na nás koukala. Byl to opravdu silný moment, měli jsme ji na dosah ruky. Medvěd to prošvihl, tak ho to štve… ale příště už budeme vědět v kolik a kam se postavit, moc ráda bych to zažila znovu.
Krom toho jsem po dlouhé době viděla řadu lidí, které mám ráda. Sešli jsme se u našich v obýváku, když naši nebyli doma (ano, jak za starých časů:-) a koukali jsme na The Bucket List. Při té příležitosti mi došlo, že ta naše parta, kterou jsem před časem vyměnila za teplo rodinného krbu, žije stále stejným způsobem života jako tenkrát… jen beze mne. Přibyly tituly před jménem, jinak se za ty roky skoro nic nezměnilo, to akorát já jsem mimo.
Trochu mne zamrzelo …ale asi není možné mít všechno.
I když možné by to bylo- jde jen o to přesvědčit ty správné lidi, že jim stojí za to strávit víkend tím, že navštíví svou dávnou kamarádku a její zbojníky kdesi za sedmero horami a sedmero řekami. Asi se budu muset víc snažit… ale tak trampolínu už máme, gyrosovací zařízení, horostěnu budeme mít za chvíli… Budu organizovat promítací a žrací párty, musím si to přidat na svůj bucket list:-)
Poslední dobou mám vůbec nějaké televizní období- každý večer si pouštím nějaký film. Většinou na něj koukáme s Medvědem spolu a on u toho pracuje (absolutně nechápu ,jak se může soustředit na práci a ještě mi odpovídat na mé zoufalé výkřiky- „a kdo je ksakru tenhleten chlap?“ „No to je přeci ten jak…“) ale včera nebyl doma, tak jsem si pustila Vévodkyni. Věděla jsem, že to není film, který by ho zaujal…a taky že ne. Přišel asi v polovině, nakouknul a jak viděl co běží, odešel pracovat jinam. Znovu přišel až když byl film ve dvou třetinách a při vaření kafe se zeptal- „je tam aspoň nějakej sex?“ „Jo, toho je tam spousta. Tenhleten chlap má dvě samice a žijí všichni tři pohromadě…“
„Cože? Proč jsi to neřekla rovnou? To bych se díval od začátku!!!“
A teď mě omluvte, musím jít nasbírat svou denní dávku štěstí.
v

Comments are closed.