Hromskej den

Dneska zbourali rozpadlou roubenku, která stála na místě našeho budoucího bydlení. Hurá, konečně se to někam hýbe. Vojtu proces bourání vyloženě bavil- práci bagru pozoroval tak zaujatě, že dokonce zapomněl usnout.
To je dnes ale prozatím jediná dobrá zpráva, jinak nám ten den nezačal příliš šťastně- Medvěd zapomněl, že naše podnájemnice jde na noční a opevnil nás tu jak v nedobytné pevnosti- zamčeno, klíče v zámku, vypnutý zvonek…takže chudák holčina po ránu mrzla hodinu venku, než se vzbudil Vojta a my si na ní vzpomněli.
Pak jsem šla nakupovat a stalo se mi to, co už nejmíň 15 let ne- neměla jsem na zaplacení. Myslela jsem, že mám v peněžence něco okolo 2000kaček a vylovila jsem jen 216 korun. Chybělo mi 10Kč, tak jsem se ptala jestli bych nemohla platit kartou…jenže to už nešlo a tak mi to paní pokladní odpustila. Tyhle situace já vyloženě miluju! Když jsem vylezla před obchod a uklidnila se, tak jsem v kapse našla ještě pár drobných a mohla dluh splatit rovnou. Přesto mi vrtalo hlavou jak je možné, že jsem utratila tolik peněz, když jsem v úterý rozměňovala 2 litry a od té doby kupovala jen toaleťák a čokoládu. Tak jsem se ptala Medvěda jestli si nebral nějaké peníze a on hned začal přemýšlet, kdo mě mohl okrást. Naštěstí už stál mezi dveřmi, takže než jsme se dobrali k tomu, že to určitě musela být chudák ta holčina, co jsme ji nechali přes noc venku, tak odjel. Peníze jsem pak samozřejmě našla, jak už to tak bývá…
Tak doufám, že ten den blbec se bude týkat jen podobných maličkostí, nad kterými člověk mávne rukou, nebo se dodatečně zasměje…protože jinak je napříklade dneska moje máma na operaci a pořád nemám žádné zprávy. Zajímalo by mne, kdyby se něco podělalo, jak dlouho by se to všichni ti moji rodinní příslušníci pokoušeli přede mnou tajit…

Comments are closed.