hola, hola, škola volá

Tak jsem si chvíli udělala prázdniny, abych se opět mohla s nadšením sobě vlastním:-) usadit do školních škamen.

Ještě jsem si nestihla ani pořádně vybalit školní pomůcky a už jsem zjistila, že jsem ve spoustě věcí pozadu. Jak je to možné, když jsme pořádně ještě ani nezačali, na to se mě neptejte.

Co se autoškoly týče, jezdim jako drak. To znamená, že kde se objevim, tam lidi ještě pár nocí hrůzou nespí:-)

Ten instruktor, co jsem s ním včera jela, je už asi bez zaměstnání, protože se tvářil tak, že jestli tu jízdu se mnou přežije, tak nejprve obětuje z vděčnosti ovci, a hned potom dá výpověď.

Odešla nám naše nejlepší profesorka- celkem nečekaně a s jediným vysvětlením tím, že „lekce o pomíjivosti jistot je to nejcennější, co nám může tato Univerzita nabídnout.“ Je to smutný příběh…zejména nadšeni touto lekcí o pomíjivosti jistot musí být ti, co s ní mají rozepsanou bakalářku a mají ji za dva měsíce odevzdávat…

No nic, já se jdu vzdělávat.

Comments are closed.