Ale ty jsi holka!

Minulý týden onemocněla v pražské Zoo gorilí matka a starost o mládě převzaly ostatní samice z gorilí rodinky. Minulý týden jsem onemocněla i já a zachovala jsem se podobně- povolala jsem své kamarádky z Prahy, aby se o mé mládě přijely postarat. Už od pondělí mi bylo pěkně blbě, v úterý se mi začínalo zatmívat před očima, když jsem Vojtu přebalovala a říkala jsem si, že to je fakt průšvih, protože když sebou teď fláknu o zem, tak Vojta spadne z přebalováku. A tak Medvěd zůstal ve středu doma a já šla k praktickému lékaři- vždycky jsem tady na lékaře v první linii pohlížela trochu s despektem, protože mi přijde, že to jsou takoví ti méně nadaní, ti, kterým ta medicína nikdy moc nešla a tak na ně vyzbylo vypisování neschopenek v Bezdíkově… on totiž když někdo může být špičkovým chirurgem, tak se těžko spokojí s udělejte ááá a nádech a výdech…ale třeba se mýlím. Každopádně jsem minulou středu u praktického lékaře skončila, protože jsem měla moc různých komplikací na to, abych se vydala do nemocnice na nějaké specializované pracoviště. (nehledě na to, že tam by mě určitě poslali pro nějaké doporučeníčko…tam si taky bez doporučeníček nikdo ani neuprdne) Doktorka dělá od sedmi, ale v sedm již bylo v čekárně 12 důchodců. No potěš, řekla jsem si a posadila se do fronty. Bylo mi blbě jak alíkovi. Pak jsem na to ovšem vyzrála, protože jsem sebou v té čekárně švihla a tak jsem předběhla všech 11 čekajících… a sanitkou jsem byla převezena do nemocnice na internu i s doporučeníčkem. Tam mi dali infuzi, (píchala mi to tam nějaká medička a vždycky si ohmatala žílu, pak to zabodla někam vedle, prohlásila že to neteče, zakvedlala tou jehlou na všechny strany, jestli přeci jen něco…a když nic nevyteklo, tak řekla, že vyzkouší druhou ruku…a pak zas tu první ruku…a pak se nade mnou sestřička smilovala, poslala slečnu pro něco, napíchla mi to a omluvila se mi, že chápe, že je to hrůza, ale že z té slečny bude paní doktorka a ona jí nemůže nic říct… no, jsem ráda, že si na mne slečna nezkoušela třeba operaci slepého střeva) nechali si mě tam pár hodin a pak mě pustili domů, že prý budou malovat, takže si tam nechávají jen ty nejnutnější případy.

Zatímco na mne Medvěd čekal, šel se s Vojtou podívat za mámou, která tam ve fakultce dělá…a ta mu řekla, že vypadá hrozně a že bychom se o sebe měli oba lépe starat. Medvěd s ní svižně dohodl, že si vezme dovolenou a bude mi dělat další 4 dny společnost, zatímco on se švárou pojedou do Němec. Pak se tam za ním stavil jeho táta, který odjížděl s rodinou na tři týdny do Francie, a řekl mu, že vypadá hrozně a že já bych se měla také líp oblíkat, nebo si on v Praze najde brzy nějakou lépe oblečenou milenku. Když mi to pak Medvěd tlumočil, zatímco mi donesl Vojtu na kojení, tak jsem úplně juchala blahem. Tolik radosti najednou!

4 dny sama s tchýní doma, v tomhle stavu a v tom stavu, v jakém se nacházela moje domácnost…těpic! A tak mi přijela od středy do pátku jedna kamarádka, od pátku do neděle další dvě kamarádky a v neděli přijel můj táta. Aspoň jsem na to nebyla sama…ikdyž….v pátek ráno Medvěd odjížděl a na poslední chvíli běhal po bytě, přemýšlel, co si tak vzít s sebou a bručel jak naštvanej medvěd. Do toho se od vedle ozývala tchýně- „tady pod tou postelí máte ale strašnej bordel!“ Já si říkala- „bože, za co můžu!“ A kámoška- ta co s ní Medvěd chtěl žít ve trojce, takže teď už si o tom může nechat leda tak zdát- na mne vrhala soucitné pohledy a řekla mi- „máš to tu těžký, já bych se z toho posrala!“

Další dny už byly lepší- ta antibiotika zabrala, takže mi začlo být líp a zatímco holky venčili Vojtu a psinu, já se vrhla na žehlení košil- i s tchýní jsem si popovídala. Říkala mi, že to chápe, že jsem mladá a- zatímco moje vrstevnice řeší kam se půjdou večer pobavit, já mám na starosti dítě, psa, domácnost a barák…ale že si zvyknu. Že ona vstávala ve tři, aby klukům vyžehlila košile…Je to v podstatě hrozně milá a obětavá ženská, ale asi těžko můžeme v tomhle dospět k nějaké názorové shodě…. ona to vidí tak, jak řekla v pátek- „vím, že jste všichni tři (i švára) bordeláři, ale ty jsi holka!“…no, já sice nezpochybňuji, že jsem holka, ale nechápu, proč by z toho mělo plynout to, co z toho pro ni vyplývá…

No nic, končím, jdu zkusit uspat malýho Medvěda.

Comments are closed.