Archive for Prosinec 2008

Plný barák ženských

Od ledna budeme mít barák plný ženských. Jednak se k nám do podnájmu stěhuje slečna, co nám občas hlídává Mojtu a druhak mi sem máma pošle na zácvik nějakou svoji kámošku, která chce jet hlídat děti do Londýna, aby se na Mojtovi v tom starání o děti zacvičila. Mno, já to vítám, protože každý, kdo Mojtu na chvíli zabaví, mi výrazně pomůže- jen se bojím aby to pro Medvěda nebylo příliš silné lákadlo- samé mladé kočky v baráku…hmmmm… budu ho muset hlídat jako oko v hlavě:-)
Jinak jsem dnes četla člának o vánočních dárcích, kde mimo jiné stálo:“ Například když muž v nejlepších letech, distinguovaný vědecký pracovník v oboru jaderné fyziky, racionalista a logik par excelence vstoupí do obchodu s ezoterickými potřebami a hloubá nad talismany proti černé magii. Pro toho, kdo ho zná, je to představa stejně reálná jako představa tuleně na Sahaře. On je tam ale proto, že jeho pobloudilá milovaná dcera se právě teď do takových tretek zbláznila, a on si dal práci zjistit, co to je, kde to najde, a ví, že z něčeho takového bude mít opravdovou radost.“

To mne docela pobavilo, protože jsem si vzpomněla jak před pár lety můj otec, distinguovaný vědecký pracovník, zapřemýšlel, co by mohl dát své pobloudilé milované dceři k vánocům a zrovna šel okolo výlohy obchodu, kde prodávali žehličku na průšvihy, kýbl na nervy a podobné srandičky. Zrovna se asi probudil z hlubokého spánku, protože podobné blbůstky stály ve výkladech už notných pár let a originální a vtipné už nepřišly ani těm, co si na tomto druhu humoru ujíždí. Otci to tenkrát přišlo ovšem nesmírně vtipné a neotřelé a tak mi pod strom jednu žehličku na průšvihy zakoupil…svůj účel ale nakonec splnila, protože tím vznikla skvělá příležitost se dobře pobavit…akorát nevím jestli táta čekal, že ta zábava bude na jeho účet:-)

Klika

Tak jsem zase jednou měla takzvaně z prdele kliku- v koupelně, když jsem lezla do vany, spadl mi na hlavu lustr. Ten těžký, skleněný. Naštěstí mám tvrdou hlavu, takže se mi kromě boule na čele a naraženého ramene nic nestalo…akorát jsem zase na chvíli přišla o pocit bezpečí u nás doma. A navíc mi pak bylo celý večer šoufl z představy, že kdyby ten lustr spadl nespadl na mne, ale na Vojtu, tak ho zabije. Vybavovaly se mi situace, jak tam přesně na tom inkriminovaném místě Vojta denně postává a hází různé předměty do vany, aby si zaplavaly, nebo se naopak snaží dosáhnout na nějaký z šampónů, či mýdel a odnést je na nějaké příhodnější místo- třeba do dřezu na nádobí. Nebo když mu čistim zuby, on si lehne na zem a já se sklánim nad ním- to by nás měl ten lustr- atentátník oba jednou ranou z krku…
V podstatě nejhorší na tom všem je, že člověk stejně nemá šanci nějakému úrazu zabránit- můžu být tomu človíčkovi v patách od rána do večera a hlídat aby nesahal na rozpálená kamna, nejedl jedovaté bobule, neřízl se o nůž…a nakonec mu spadne na hlavu lustr a je to over.
Mno, naštěstí to dopadlo dobře- jen budu chvíli vypadat jak týraná žena…

O dobrých a špatných zprávách

Nemáme s Medvědem stejný náhled na páchání trestné činnosti jako je stahování hudby a filmů z netu, nebo instalování nezakoupených programů… na jednu stranu moc nechápu, proč když stahují všichni, tak my musíme za všechno platit, ale na druhou stranu je to hezké- kdo jiný by měl dodržovat zákony, než právníci- lidé, které ty samé zákony živí.
Nicméně potíž je ta, že když si člověk za něco zaplatí, obyčejně očekává, že ta věc bude fungovat tak, jak si představoval. Jenže ona ta věc funguje úplně stejně bídně, jako kdyby ji někde ukradl…
Takže jsme včera měli romantický večer, kdy tu Medvěd vykřikoval něco jako (sprostá slova nahrazena hvězdičkou) ***, * jaktože to neumí exportovat do pdf?**Microsoft*** takovejch peněz**
Dnes ráno se mu zasekla tiskárna a na plánovanou schůzi přijede pozdě- zkrátka když se nedaří, tak se nedaří.
Dneska večer bychom rádi vzali Vojtu na projížďku Mikulášským trolejbusem, tak doufám, že nebudeme muset nakonec jet zase jenom ve dvou….

Jinak já měla včera dobrý den, protože jsem zjistila, že Medvědova bejvalka je o víc než dva roky starší než já. Jeden by řekl, že to po tolika letech a dětech bude jedno, ale není- žádná radost není tak dobrá, jako ta škodolibá. Skutečně mě zahřálo, když jsem si uvědomila, že nejenomže mám- narozdíl od ní- chlapa a děti, ale navíc mám ještě dva roky náskok. Jojo, jsou různé cesty jak si spravit náladu:-)

V poradně

Včera jsem byla na posledním ultrazvuku- dokonce jsem ukecala Medvěda, aby šel se mnou. Z mimina jsme viděli ledacos, kromě pohlaví, které se nám náš druhý potomek rozhodl neprozradit…tak si holt počkám na to: „Maminko, máte …“
Ale ať už to bude, co to bude, bude to zřejmě pěkný buřt, protože už teď má 1634 gramů.
Medvěda něco z toho, co paní doktorka říkala, přimělo věřit tomu, že to bude skutečně holka, dokonce mám pocit, že už to rozhlašuje jako hotovou věc…takže začínám tušit, že to bude určitě kluk, aby mohly být babičky a prababičky se svou růžovou výbavičkou patřičně zaskočené….
Jinak jsem dostala od paní doktorky sprdung, protože mám skluz dva týdny s návštěvou těhotenské poradny. Paní doktorce zřejmě přijde návštěva poradny nezbytně nutná, v čemž se tak úplně neshodujeme- beztak se mně tam vždycky jenom zeptá jestli se cítím dobře, změří mi tlak a zváží mne, což si můžu udělat doma sama, zeptá se jestli jím vitamíny a poslechne si, že mimi kope, což vím také i bez ní. A kvůli tomu tam vždycky musím několik hodin čekat, než přijdu na řadu… navíc mi Medvěd slíbil před 14 dny, že mi Mojtu ten další týden pohlídá, abych tam nemusela čekat i s ním…no a pak mu do toho vlezl nějaký soud, tak jsem si říkala, že mě stejně čeká ten ultrazvuk a že se protentokrát obejdu bez poradny. Jenže paní doktorka byla jiného názoru a vysvětlila Medvědovi, že takhle jako já chodí na prohlídky už jenom cikánky a Medvěd se za mne hluboce zastyděl. Pak si ještě prohlédla moji těhotenskou průkazku, kterou mi Medvěd v létě polil kafem, protože naznal, že to je vhodný podšálek (a já s ní od té doby musím chodit a trpět zhnusené pohledy sestřiček i doktorky- každý měsíc znovu) a propustila mne s tím, že nechápe, jak může být taková vzdělaná ženská jako já takový bordelář.
Takže dnes se mi poradna nevyhnula. Medvěd mne na cestu vyzbrojil takovými použitelnými radami, jako že mám všechny předběhnout, protože jsem těhotná (což by se mi v poradně pro těhotné určitě povedlo) nebo mám tvrdit, že mám akutní potíže- „a co jim tam pak řeknu, až mě vezmou přednostně na řadu?“- „Že se ti to dítě v břiše nějak vrtí…“
Naštěstí tam nebyla moc veliká fronta, takže jsem stihla Mojtu jenom nakrmit a desetkrát přečíst knížku o slonovi a už jsme byli na řadě.
V kabince se Mojtovi moc líbilo, protože mohl vždycky odhrnout závěs a udělat kuk na další maminky, které seděly v sesterně a měřily si tlak- já byla blahem bez sebe, vzhledem k tomu, že jsem už měla odloženo a stála jsem tam nahá… (aspoň že mi neutekl ven, jako minule a já nemusela řešit jestli se mám za ním vrhnout hned a nahá, nebo mám ztrácet čas oblékáním…)
Vždycky když někdo zaťukal na dveře sesterny, tak Mojta zakřičel DÁLE, což mu přišlo taky jako dobrá sranda. A nejspokojenější byl přímo v ordinaci, kdy, zatímco jsem ležela na koze, prevít vysypal během sekundy celou krabici prezervativů na zem a jal se prostudovávat obsah skříněk. Než stihnul znehodnotit ještě něco jiného, doktorka se s námi rychle rozloučila. (Zase jsem tam byla dvě minuty a zase jsem se nic přínosného nedozvěděla.)
Bezva dopoledne, příště půjdu opět s Mojtou:-)