Archive for Duben 2007

Proč příspěvků ubývá

  • protože je venku krásně
  • protože mě za necelý měsíc čeká závěrečná zkouška z jazyka, na kterou se všichni moji spolužáci už půl roku připravují a já stále ještě nezačla
  • protože musim napsat práci a pořád mám 4 stránky z 30
  • protože si chci koupit takový ten vozíček, co se připevní za kolo a vozí se v něm děti a budeme s Medvíďátkem drandit na kole po lese
  • protože se musim věnovat píglování domácnosti, když „jsem ta ženská“
  • protože tento blog je zimní
  • a hlavně, v neposlední řadě, protože jsem si koupila nový počítač a nejde se mi z něj nalogovat na blog.cz, vždy mě to hodí zpátky a napíše mi to, že byl překročen časový limit, blablabla… z každého jiného počítače to jde, takže pes bude nespíš zakopán někde v mém přístroji.

Tak se zatím mějte krásně a užívejte sluníčka!
Sandra

O hubnutí

Včera jsem si ke kojení pustila pořad Jste to, co jíte a tam zrovna řešila nějaká slečna, že pokud si chce zobnout mandlí, tak si je musí nejprve zvážit, protože nejsou všechny mandle stejně velké a tak neví jestli si jich může vzít pět, nebo sedm. To mi připomnělo, jak v Austrálii v klubu anonymních tlusťochů nějaká nešťastnice řešila, že by si asi neměla dávat půl lžičky cukru do kafe, ale že bohužel kafe hořké nesnáší a jestli je jí tedy dovoleno si takhle zahřešit….
No nevim. Jak by se na to asi tvářili v cukrárně U Rudolfa, kdybych jim řekla, jestli by mi ty dortíky nemohli zvážit, abych věděla jestli jsem překročila povolený limit kalorií na dva, pět či sedm dnů?

Tak si poslechni jak mě tvoje sestra připravila o Mercedes!

stěžoval si Medvěd mýmu bráchovi.
Našli jsme v Nescafé soutěžní kupón, kde stálo, že pošleme- li SMS na jakési číslo, oni nám pošlou obratem soutěžní otázku a když budeme ti nejrychlejší, kdo odpoví, tak vyhrajeme Mercedes. Tak jsem si sedl k počítači, abych byl připraven tu správnou odpověď bleskově vygůglovat, jakmile ta otázka přijde. Pak přišlo: „kolik písmen je ve slově Nescafé? „Počítám a křičim -“sedm, sedm, piš, dělej“…a co dělá tvoje sestra? Směje se. „Piš, povídám, jinak nevyhrajeme!“ Tak to konečně vyťukala- sedm- stejně už bylo pozdě a Mercedes byl v čudu. Pak si ještě jednou přečetla tu soutěžní otázku a říká- „jé, ono se mělo odpovědět ve tvaru odpověďsedm“ … tak vidíš v čem já tady musim žít!!! …ale Mercedes je stejně blbý auto…

…jenže to ještě Medvěd netuší, že jsem ho připravila i o autoatlas, protože dnes mi přišlo poděkování od Nescafé, že jsem se účastnila jejich soutěže a že prý si mám vyzvednout autoatlas na jisté benzínce… hehe, jenže to by ten soutěžní kupón nesměl ležet v koši plným pokakaných plínek… a za to ten autoatlas vážně nestojí:-)

Ponožky

„Podívej se!“ říkám Medvědovi „Všechny tyhlety ponožky jsou singl. Co s nimi budeme dělat?“
„Pošleme je do Afriky,“ říká Medvěd…“ v Sierra Leone je prý spousta lidí, co mají jen jednu nohu.“

Dnes vaří Medvěd

„Co bys, lásko, chtěla dneska k večeři?“ ptal se Medvěd.
„No…ono toho v ledničce moc není…“
„Ale já se tě ptám na co bys měla chuť!“
„No to záleží co je za možnosti, z čeho můžu vybírat…“
„Ptám se tě na co máš chuť!“
„Na chlupatý knedlíky se zelím…“
„Ehem…tak víš co, já ti namažu mazanec s džemem, jo?“

Hubneme

K tomu, aby se člověk odhodlal začít hubnout potřebuje většinou nějaký silný impulz. Tím Medvědovým impulzem bylo, když jsem se v pátek v jedné krčmě proslulé hubatým personálem ptala, kde mám dítě, a oni mi řekli, že odešlo s tím tlouštíkem v brýlích. A tak jsme začali hubnout. Ve dvou je to větší sranda.

Horší je to se sportem. Dohodli jsme se, že budeme chodit na spinning- v úterý bývá lekce pro začátečníky, takže se už třetí týden v neděli odehrává následující dialog:

tak co, jdem tento týden na spinning?

…no já bych šla…

…já taky…

A kolikrát myslíte, že už jsme byli?

Ano….bohužel!

Opravdu to s tou svatbou myslíš vážně?

ptal se včera Medvěda jeho otec a docela mi tím vyrazil dech. Zřejmě mu tím chtěl naznačit, že dělá krávovinu a že by si mě brát neměl.

Tak jsem si vzpomněla na svého dědu, který zhruba před rokem říkal mému otci:“ Jestli je těhotná, měli by se vzít hned a ne to odkládat. On si to pak rozmyslí a ty budeš mít holku s děckem na krku…“

Tenkrát mi přišlo, že je děda úplně mimo mísu, protože Medvěda nezná- kdyby ho znal, tak by neříkal takovou krávovinu. Zřejmě si to myslel i můj táta, protože mě do té svatby nijak moc netlačil.

Ale včera na mně úplně dolehla ta hrůza, že jestli to budou Medvědovi rodiče vymlouvat, tak on z toho třeba vycouvá a já zůstanu s prckem sama….to by bylo děsný! Fuj, ani nemyslet!!!