Archive for Prosinec 2003

Konec školy

Tento tyden jsem mela pisemnou cast zkousek. Reading mi prislo tezsi nez jsem cekala, writing zase lehci…no, vlastne to muzu mit cele uplne dobre, ale taky cele uplne blbe. Vysledky se dozvim za tri mesice (posilaji to na vyhodnoceni do Anglie) tak to do te doby pustim z hlavy, stejne na tom neni nic, co bych mohla vymyslet….trpelivost prinasi ruze!
No a tim de facto konci moje skolni snazeni. Sice budu do skoly jeste do konce ledna chodit, ale to uz bude spis takovy vegac- intenzivni cast kurzu skoncila.


Nedavno jsem byla na jedne velmi netradicni party, poradane lidmi z anglikanske cirkve, se kterymi jsme se tu skamaradili. Vzhledem k tomu, ze konci semestr a zacinaji velke „letni“ prazdniny, tak to bylo vlastne takove rozlouceni, nez se vsichni rozprchnou na vsechny mozne strany. Zacalo to tim, ze jsme se rozdelili na skupinky a meli jsme vytvorit dort, ktery by mel nejakou souvislost s uplynulym semestrem, nebo s bibli, nebo s tim jejich spolecenstvym, nebo tak…

Nase skupinka uplacala z dortu Jezise Krista (!!!!) Fakt jsem to trochu nestihla, prislo mi to prinejmensim trochu zvlastni. Z pohledu nevericiho cloveka je to smesne a z pohledu vericiho cloveka je to rouhani. No, ale kdyz jsem se oprostila od faktu, ze to ma byt Jezis Kristus, tak to byla hrozna legrace. Rozdelali jsme ruzne barevne polevy a pak jsme modelovali, patlali, vylepsovali…proste jsem si to ja, detatko, desne uzila. V dalsi casti vecera byla soutez o nejlepsi dort. Jak jsem si myslela, ze nas napad s Jezisem Kristem je uhozenej, tak nektere dalsi napady byly jeste o neco skvostnejsi. Napriklad jedna skupina udelala z bile cokolady hajzlik. Hajzlik se totiz v anglictine rekne John a melo to odkazovat na Johnovo evangelium. No, no comment! Ale byl to opravdu chutny hajzlik!:-) Jo, to byla dalsi vyborna cast vecera, kdy jsme vsechny ty dorty snedli.
Nakonec jsme hrali kriket. Byla uz docela tma a ja to hrala poprve v zivote, takze se mi samozrejme vubec nikdy nepodarilo odpalit. Vsichni me utesovali tim, ze kdyby na ten micek bylo videt, tak bych se do nej urcite trefila lepe…netrefila! Ja se svym neobycejnym talentem na micove hry…. no ale nechala jsem je pri tom, ze jinak jsem samozrejme desne sikovna:-))
Cele se to poradalo doma u jedne rodiny, ktera ma pet deti. Byla to uzasna rodina, cely vecer jsem je pozorovala a vlastne jsem jim hrozne zavidela ze jich je tolik a ze se maji vsichni tak radi.
Chtela bych take mit pet deti… ale nevim jestli by me bavilo byt matkou na plny uvazek.
Takze zpatky k te party- opravdu jsem si to uzila. Dosud jsem nikdy nevidela tolik dospelych lidi, co by se tak dobre bavili na nejake party bez alkoholu. Jsou hrozne mili a kamaradsti- jenom se s nimi clovek nesmi bavit o vire, to z nich pak padaji nazory nad kterymi rozum zustava stat.

Ted je sobota, za chvili jdeme s Tomasem a Dalinem do Akvaria, maji tam pry i zraloky a krokodyly (pise se to s y na konci, ze jo??? Ja cim lip pisu anglicky, tim hur pisu cesky. Treba je clovek uspusoben k tomu, aby umel perfektne jenom jeden jazyk…!!!) V tom akvariu se prochazi takovym tunelem pod morem, takze najednou clovek jde a najednou primo proti nemu plave zralok …Tak jsem na to zvedava. Taky jdem na konzert na didgeridoo, Tomas si ze me delal legraci, ze bych se na to mohla naucit, kdyz uz hraju na ten fagot…co do velikosti uz se to moc nelisi a tvarem je to taky podobne, to je recht.:-)

No a pak opet zase na nocni do prace…

O neštěstí a smrti

Tento tyden mam same pochmurne historky. Vcera se nam pred skolou stala nehoda- ja to sice nevidela, ale dve auta se srazila a jedno vjelo na chodnik primo pred skolu, kde stalo hejno studentu a pokurovalo.


Ctyri z nich to odnesli, jsou v nemocnici a jak jsem se dneska dozvedela, tak jsou na tom lip (?) nez si vsichni mysleli a NOHY JIM AMPUTOVAT NEBUDOU!!Stalo se to asi tri minuty poté, co jsem odesla. Bezne bych tam tou dobou jeste stala taky, ale chvatala jsem zrovna na postu, vyzvednout si psani od Libora (LIBOR MI NAPSAL!- vlastne mi mozna zachranil zivot:-)) stat se to o den pozdeji, nebo driv, nebo jen o tri minuty driv….
Jeden z tech lidi se jmenuje Gonzalo. Je to Spanel, co prijel do Australie den pred tou nehodou a chodil do tridy 2B (to je ta uplne nejnizsi uroven anglictiny, niz uz chodi jen asiati co neumi psat latinkou) Chudak malej, je mi ho uprimne lito, bejt nekde v prdeli, daleko od rodiny, prvni den… jeste se ani nerozkoukal a uz je v nemocnici, vubec nikomu nerozumi ani slovo…

V praci mi zase predevcirem umrel pacient. Mela jsem na starosti jen jeho, v osm jsem tam prisla a v pul desate uz nedychal. V devet se mu pritizilo, privolala jsem sestru, ta nemohla najit puls, tak zavolala dalsi sestru, ta zase dalsi, pak uz jich tam bylo asi osm. Ten pacient celou dobu tak nejak chraplave oddechoval. Pak mu nasadili kyslikovou masku….no a za chvili ji sundali, on byl uplne zlutej a uz nezil. Ja mu celou dobu stala u postele, takze jsem byla pritomna tomu okamziku smrti. Bylo to hrozne divny…
Kdyz pak všichni odesli a ja s panem zustala sama, tak jsem mu zabalila veci a na postel mu polozila ruzenec… a pak jsem cekala az mu prijedou pribuzni. Kdyz prijeli, tak jeste nevedeli ze je mrtvej, takze jsem koukala na ty voci, ktery se ptaly jak je tatinkovi a pritom tusily, ze je nejakej pruser a dalo se jasne cist…treba to neni tak hrozny, treba mi nechtej rict to, co si myslim….a pak slzy…

Duchovní zážitky

Dlouho jsem nepsala, byla jsem nejaka prichcipla. Ale zazitku jsem nasbirala mezitim spoustu, takze bude o cem psat, zadny strach:-) Abych hned nezacinala fekalnimi historkami, tak zkusim pro zacatek sepsat neco o nasem mistnim bohatem duchovnim zivote:-)


Zacnu Lenkou, ktera byla poslednich deset dnu na meditacni kure v Blue Mountains. Meditacni centrum se tam nachazi v nadhernem prostredi, aby se ucastnici mohli pokochat krasnou prirodou… coz mezi nami bylo take jedine poteseni, ktereho jim tam bylo doprano.

meditacni centrum

Zeny a muzi byli oddeleni, vstavali vsichni ve ctyri rano a meditovali deset hodin denne. Nesmeli vubec mezi sebou mluvit, s vyjimkou posledniho vecera, mluvit mohli jenom s manazerkou a s uciteli (a to jenom v urcene hodiny) jedli naposledy v jedenact dopoledne (ne, to kecam, v pet pak dostali jeste ovoce), coz znamena, ze tam byli vsichni desne hladovi- proste parada. Lenka si dohodla, ze bude dostavat vecere, ze neni zdrava… ale stejne ji to dalo docela zabrat. Zkusim to reprodukovat tak, jak to vypravela: “ mi dali k veceri ryzi s cockou, no a ja meditovala tak intenzivne, ze jsem vsechnu energii spotrebovala a pak mi bylo hrozne blbe. Zustala jsem tam posledni a vubec jsem nemohla chodit, tak jsem mela strach, ze do te chatky vubec nedojdu a zacala jsem brecet. Nakonec jsem se tam nejak dopotacela a zacala jsem tam zbesile hrabat v tasce, kde jsem mela schovany nutridrink a nejake susenky (to tam mela tajne, to tam mit nesmeli).Premyslela jsem co si asi mysli Jane (se kterou bydlela na pokoji) kdyz jsem ji takhle vzbudila a sustila tam potme, jestli si treba nemysli ze jsem nejaky silenec…no a za chvili koukam, ze Jane breci. Nesmely jsme spolu mluvit, tak jsem premyslela jestli se ji mam zeptat co se ji stalo, nebo ne, ale pak jsem si rekla, ze kdyz jsem ji takhle vzbudila, ze bych ji to mela nejak vysvetlit. Omluvila jsem se ji, ze jsem ji vzbudila a ona zacala vzlykat „I’m so hungry!“ tak jsem ji dala susenku a omluvila se, ze je bezlepkova, takze asi nic moc a Jane rikala, ze to neni pravda, ze to je ta nejlepsi susenka, kterou kdy v zivote jedla.“
Druhy den v urcenou hodinu sla Jane za ucitelem, aby si domluvila nejakou veceri, kdyz to hladoveni tak spatne snasi. Povypravela mu, co se vecer predtim odehralo, a obe dostaly s Lenkou sprdana, ze porusily mlceni a ze si klidne bastily na pokoji….
Dalsi sranda byla, ze ne kazdej vedel tak presne jako Lenka do ceho jde, takze tam bylo spousta lidi, kteri za tim videli nejaky unik, ubytovani zdarma, ci neobycejnou zkusenost a teprve tam zjistili, ze budou potichu a o hladu meditovat deset hodin denne. Napriklad tam pry byla holka, ktere to meditovani vubec neslo,takze ji to ani nebavilo…no a musela tam deset hodin bez hnuti sedet. Tak si pry naplanovala o cem bude pokazde premyslet a pak koukala na hodinky a rikala si- ne, tak o tomhle musim premyslet jeste deset minut, protoze dal uz nemam premyslet o cem.
No, ale rikala Lenka, ze se to pry u vsech zlomilo a ze se meditovat naucili, takze je to nesmirne obohatilo a zmenilo. Pry si to tam vsichni nakonec uzili….
Chvili jsem uvazovala, ze bych jela take… ale problem je, ze ono je to sice zadarmo, ale je to deset dnu a pro me je time money. Za deset dnu si musim vydelat nejmene 700-800 dolaru, jinak ten dluh nikdy nesplatim…. a navic ono se neco podobneho da jiste vyzkouset i v Praze a zase tak silne nutkani si zameditovat nemam, aby to par mesicu nepockalo:-)

Nyni z trochu jineho soudku: premysleli jsme, kde by se tu tak dali potkat nejaci kamaradsti a vstricni, anglicky hovorici lide a dospeli jsme k zaveru, ze musime infiltrovat nejakou nabozenskou skupinu… a tak jsme zacali chodit do Unichurch na cosi, cemu prezdivame prednasky o vire. Az casem jsme zjistili,ze jsme se prifarili k te nejortodoxnejsi vetvi anglikanske cirkve.
Tomas uz tam odmita chodit, protoze nemuze ustat tu jejich jistotu, ze oni jsou vyvoleni, oni budou spaseni, oni jedine maji pravdu, protoze vsechno v co veri je napsano v bibli, v tom a tom odstavci na tom a tom radku. Taky samozrejme vi, ze vsichni ostatni veri v bludy, takze minule se napriklad modlili za muslimy, aby je buh osvitil a ukazal jim spravnou cestu, aby prestali verit ve sveho vymysleneho boha a mohli byt take spaseni. Jako mysli to asi dobre, coz o to, ale jak se rika: cesta do pekla je lemovana dobrymi umysly.
Takze Tomas odpadl, ale ja, Dalin a Lenka zatim statecne vytrvavame. Vsichni tri je ovsem asi zacnem brzo srat, protoze vzdycky poukazem na nejakou logickou mezeru v Bibli (jako ze jich je tam spousta, co si budeme povidat) a uplne je uvedeme do rozpaku, protoze oni pak nevi jak nam odpovedet a jsou z toho celi spatni… Dalin s Lenkou navic jeste chodi do budhistickeho krouzku a anglikanum pak vykladaji o budhismu… zatim s nami maji trpelivost a zkoumaji nas jako exoticka zvirata, uvidime jak dlouho jim to vydrzi:-)
Krome prednasek o vire jsem se proaktivne zapojila do patecni skupiny na Bible study, kde se vzdycky cte a vyklada kus bible… beru to jako procvicovani anglictiny. Myslim, ze je pro me zdrave se pobavit na nejake slozitejsi tema s native speakers. To ze s nima ne ve vsem souhlasim neni zas az tak dulezite.
A to je na toto tema asi vse, priste zase napisi nejake drama z domova duchodcu:-)